SEDMICKA_PIONYRU_18.rocnik_(1984-85)

I
l
I
i
urErii
ť*''
'
Kč$
33/
19.
DuBNA í985
I
3
FoTo M. MARTlNovsKÝ
ZPRAVODAJSTVI O FEJETON
KALENDAR
Astronomické daje
Slunce vycházi 19.4. v 5.59 h a zapadá ve
h, ve čtvrtek 25.4. vyjde v 5.tl8 h
a zapadne ve 20.09 h. Den se prodlouží
20.ffi
o 20 minut. V sobotu 20.4. v 5.25 h vstupuje Slunce do znameni B ka. Měsic je 20.4.
v novu.
Blahop ejeme
Svátek maji Rostislav (pá), Marcela (so),
(čt).
P ipomínáme
Mezinárodni
(24.4.1.
den solidarity
Den ěs.pion rri |24'4.
_
mládeže
p ed 36 lety
vznikta u nás pion rská organizace}.
V ročí
19.4. l810 lid Venezuely zahájil ozbrojen
povstáni proti španělsk'lm kolonizátor m za nezávislost.
_ 1945 nacisté vypálili partyzánskou obec
Ploštinu na Gottwaldovsku
_
,,Jako každoročněkonal se i letos na
počest Vítězného ťrnora pochod nazvan1i Vystup na Libín. Sraz byl
časně ráno na h išti oDPM, každli
zájemce dostal učastnick1i list. To-
mu, kdo ho neměl, dali razítko na
cokoliv. Cesta nebyla snadná, na_
še družina - lveta, Lenka, Andrea,
Martina, Petra a Jana
modelujeme
SetkánÍ s p islušníky jednotek LM
uspo ádali pion'i' i okresu olomouc
i
pro ně p ipravili náročnou p ekážkovou dráhu a p ivezli i ukázky vojenské techniky.
cha
Engelse, zakladatel KSSS
a prvniho socialis-
ticktiho státu světa' S jeho jménem
z
stane
navždy
spjat zásadni obrat
v dějinách
lidstva
lismu a komunismu' zahájen Vel-
kou
íjnovou socialistickou revolucí.
p edstavuje neoceni' Leninovo dílo
telné myšlenkov bohatství a je trva-
l
m zdrojem pro studium
zákon spo-
lečensk ho vvo|e, dává odpov ď na
nejnal havějšíotázky revolučního
boje dělnické t ldy.
_
t915 německá armáda použila u Ypresu
_
zbrani.
'l945 Sovětská armáda osvobodila kon-
v
západní Belgii poprvé chemick'ch
centračni tábor Sachsenhausen-oranienburg, v němž během nacistického
věznění zahynulo na
t
ídu7
V
první t ídě se na rodičovském
sdruženi t ídníučitelka ptala, zda by
někdo z rodič nechtěl ve t idě vést
oddíl jisker' Nikdo se nepohnul, bylo
ticho. Když se nikdo nep ihlásil,
zvedla jsem ruku já.
Proč plníme odznak
100 000
osob.
23.4.1420' česk král Ji í z Poděbrad.
24.4. 1865 ' zoolog a ornitolog Ji í Janda,
zakladatel a první editel praŽské zoologické zahrady.
_ l945 Sovětská armáda obklíčilaBerlín.
25.4. 1595 t italsk básnik a dramatik období pozdní renesance a začinajíciho
baroka Torquato Tasso.
_ 1945 anglo-americké l-etectvo podniklo
rozsáhlr1, nálet na Skodovy závody
v Plzni; v době' kdy už bylo o uisledku
války rozhodnuto, byly p i náletu ze
70 0Á zničeny ob|ekty uznamného pr myslového závodu a zabito či zraněno
několik set osob'
1945 na Labi u Torgavy (dnes NDR) se
setkala ameÍická a sovětská vo|ska bojujicí proti nacistickému Německu.
_ l945 v San Francisku v USA začala konÍerence stát protihitlerovské koalice,
na nížbyla 26. června podepsána Charta Organizace spojenÝch národťr.
-
Úsloví na tonto
t
don
Aby se dosáhlo velkého, je t eba začit
s menšim.
V. l. L6nin
Mlad turista?
Kter v let se vám nejvíce líbil?
Každ'i byl něčímpěkn'i a zajímavy.
Nezapomenutelny je ten první, p i
o Keramicky závod ve Znojmě navštívili členovéoddílu Vlčata. Dozvěděli se, '|ak se v závodě d ive pracovalo, jak,i je dnes postup p i zhotovování vyrobkťr, které se zde vyrábějí
z kaolinu s r znymi p isadami. Zboži
se ze závodu vyváži do mnoha zemí
světa. Exkurze, jak nám napsal Gracian Tejval, byla zajímavá a poučná.
O Piony i ze skupiny v ok íškách za-
kterém jsme šli na chatu na Bunči
V dešti a na hlavu nám padaly kroupy. A pak zase dol , nit na nás nebyla suchá a nikdo nebrečel.
Čímjsme vás v poslední době p e-
run. Získali je sběrem druhotnlich surovin (papíru odevzdali 26 544 kg,
textilu 11 741 kg, Železa 27 451 kg),
h , tolik neměli ani staršípiony
slali na Fond solidarity už 3
160 ko-
kvapili?
Ze jste dokázali p i Boji o kotu 748
postavit stan na sněhu a v mrazu
v časovémlimitu, že jste z deseti hodri granátem na cíl měli sedm zása-
podzimnimi brigádami p i sběru
brambor (odpracovali 2 000 hodin),
sběrem léčiv'ichrostlin a šípk' čištěním černych skládek i uklidem na
autobusové zastávce. V lo ském ro-
- p echod od kapitalismu k socia-
odléVáme
Myslim si, že pobyt v p irodě a turistika, stanováni, bavi většinu děti. M že se mu věnovat i ten, kdo t eba nemá vlohy pro hudbu, umění, matematiku. Jen nesmí b t pohodlnli.
upálili nebo zast elili 28 občan .
20.4' 1930 p i slavnosti Rudé letnice st ile-
a Huckleberryho Finna' v nichž se promita|i i autorovy zážitky z dětstvi.
p..4.1g?0' Vladimír ll|ič Lenin, geniální
myslitel a revo|ucioná . v znamn pokraěovatel v dlle Karla Mang a Bed i-
s
keramickou
hlínou i papírem. Na podzim sbíráme
kaštany a klásky pro zimní p ikrmováni zvě e, nezapomínáme na sport'
Proč jste si vybrala zrovna naši
zaŽiva
lo ěetnicwo v Radotině do prrivodu
dělnické mládeže a d tí; zraněny byly
p itom dvě komsomolky a t i členky
Mlad ch prrikopnik .
21.4. tgl0 t americh spisovatel a humorista Mark Twain, autor nozapomenuteln ch p ihod kluk Toma Sawyera
z plastelíny,
ze sádry, pracujeme
o
na svém zimnim srazu. Milicioná
-
musela pro-
šlapávat cestu hlubokym sněhem.
Plnime Úl<oly
celostátní hry
Alexandra (ne), Evženie (po), Vojtěch (ut),
Ji i {st) a Marek
Píšete nam
#ry
%r^
(1e.4.-25.4.1
i.
Naho e na Libíně byla mlha a nic vidět. Za námi p išli i ostatní pion'i i,
házelo se granátem, st ílelo se a na
t etím stanovišti jsme obvazovali ra-
něné. Po skončení jsme šly dol
'
Vlastně jsme jely dolr] na igelitovych
pytlich. Ale ani to nebylo nic jednoduchého. Každou chvíli člověk narazí
na kámen, zrovna když to nejméně
čeká, nebo si nevšimne, že za stromy
se skryvá náš skupinovy vedouci
Vlastimil Vopátek a dalšívedoucí,
a už jste zasypáni sněhov mi koulemi a marně si protíráte oči. Když to
všechno tak shrneme a sečteme, došly jsme k názoru, že to byla hezká
procházka a za těch pár mod in stá-
la'"
Lenka Hartlová,
PS J. Fučíka,Prachatice
.,Ten čas letí ' . .," posteskli si kluci,
pardon, maturanti ze st ední zemědělské školy v Roudnici nad Labem.
,'P ed pěti lety jsme cvičili na Stra_
hově jako žáci. ted'už tam zase brzy budeme, ale jako muži." Nácvik
zatím zvládli na jedničku a už se
moc těší'až budou moci p edvést
skladbu i divákrlm. A zárove vzkazují všem, kte í také nacvičují:
,,Bud'te jako my, a sejdeme se na
Strahově v roce 19ÍD!"
Foto Mojmír Strachota
-*
**iS
"-^
ce vysázeli piony i této skupiny osm
tisic stromkrj a pro myslivecké sdru-
ženínasbirali dvacet metrick'ich cen-
trj kaštanrj a žaludr] pro zimní p
krmováni zvě e.
o
i-
Pion'irská skupina v Bílovci-Bra-'
vanticích splnila všechny rikoly celostátni hry. Piony i zjistili, že z osmi
místnich občanr]' kte í se ťrčastnili
boj v jednotkách Svobodovy armády, dnes Žiii už ien t i. Soudruha
ond e.|e Martinoviče, jednoho z pamětnikrl, si pozvali na besedu. P i turistickych pochodech v Beskydech
se pion'i' i dozvědě|i o partyzánsk ch
bojích, uspo ádali i Boj o kotu 748,
nacvičili sovětskou pise . Nezapominaji ani na soudruŽku Kublickou
z Brestu, která skupinu již t ikrát navštívilaa s niž si piony i dopisují 'iiž
několik let; je to dcera sovětského
vojáka, kter\i padl 30. dubna l945 p i
osvobozování Bravantic.
Hovury V
V čisle 25 jsme vyzvali pionrirské oddíly, aby v rámci Hovorrj V vyzpoví_
daly své vedoucí. Dnes p inášíme
první rozhovor, ktery po ídili pionti i
z oddílu Severka v Hodoníně se svou
vedoucí Věrou Kopkovou.
Myslela jste si, že někdy budete
dělat oddílovou vedoucí?
Nemyslela.
Co vás k tomu táhlo?
Mám ráda děti - a pak, tady mám
široképole p sobnosti. Mohu s vámi
nacvičovat kulturní programy, chodí_
me do kina a na vr)'lety, do divadla,
oddělení estetické v chovy oDPM Liberec ve spolupráci s okresním kulturním st e_
diskem a kulturní komisí oR Po ssM uspo ádalo okresní kolo soutěže dětsk ch recitátorrj a recitačníchkolektiv , které se zrjčastnilo více než sto dětí. Nejkvalitněji
byla obsazena soutěž v kategorii kolektivťr, kde se o prvenství podělil lo sk vítěz
soubor Kvítka z pion' rské skupiny v Lesní ulici v Libelci s Pidivadlem ze školy v No_
vém Městě pod Smrkem. Snímek Miroslava Macháčka zachycuje Kvítka p i vystou_
pení.
213
Pozvánka
na vystavu
V květnovych dnech
oslaví své 40. v1iročí
nejen naše vlast, ale
i Vydavatelství a na_
kladatelstvi Mladá
fronta. K tomuto iubileu se chystá ada
24.
DUBEN
DEN ČrsroSLoVENSKÝCH PloNÝRŮ
SlavnostnÍ skupinová a oddílová shromáždění, sportovní soupo ádaji pion,! i
těže, v lety, poutě pro jiskry
- to všechno
každoročně ve vyročni den založení
své organizace. Ti nejlepšÍ
5e scházejÍ ve Valdštejnskémpaláci v Praze a p ijÍmaji oceněnÍ
za dlouhodobou dobrou práci. S nimi samoz ejmě p ijíždějído
hlavního města i nejuspěšnějšípionyrštípracovnici. Vloni dostal na tomto shromáždění státní vyznamenániZa vynikajícÍ
práci i soudruh Vlastimil Musil, skladnÍk, člen p edsednictva
českéust ední rady Po SSM.
r znlich akcí _ jednou z prvních je v stava, na kterou
se V těchto dnech mr]žete podivat do
vystavní sině českéhoust edního vri boru SCSP Aurora na pražskét idě
28. Ííjna. Na za'|ímavych dokumen_
tech, fotografiích, ukázkách z archív a knihách se tu dokumentu'ii r zné formy spolupráce Mladé fronty se
sovětskymi partnery - deníku MF
s Komsomolskou pravdou, nakladatelství MF s nakladatelstvím Mladá
garda. Seznámite se tu s učasti na_.
šich reportér na cestovatelsk ch
expedicích i na cestách za odhalová_
ním historick'ich faktr], uvidíte vysledky společnépráce nakladatel_
stvi' Součástívystavy, která trvá do
24. dubna, jsou i besedy, promítáni
filmťr a autogramiády'
Sasaaa
@rske
roka
uŠe??LďěÍe?n
Sedmičku
pro Sedmičku
P edstavte si, na co jsem prišla. Po
Praze nejezdi žádná sedmička! Tedy
žádná tramvaj
abyste rozuměli
číslosedm' A to -je, jak jistě sami
uznáte, velmi závažnéopomenutí'
P edkládám proto tento návrh: za-
vést sedmičku jako redakční tramvaj
Sedmičky. Brzy po ránu by ovšem
sotva zacinkala p ed domem u Rudy
v Nymburce. Ale klidně by to mohla
vzít pres Dáblice, Prosek
a
Liber1,
kde by p ibrala Lubora, Elišku, Jardu
a Tomáše' Na JižníMěsto by uháněla pro šéfredaktora, cestou by se za'
stavila pro Jildu, fotoreportéra Pepu
a Bojku. Pro Svatavu do Branika
a Honzu do Mod an už by to byl jenom kousek' A pak by se naše sedmička otočila rovnou do Radlic. pouze s malou oklikou pres Dejvice (Mirek) a Košíe (já).
odpoledne by nás zase všechnY takhle po poradě rozvezla až pred d m
a na rozloučenou by zacinkala.
Pravda, cesta by asi trvala podstetně
déle než normálnimi hromadnymi
prostredky, ale zase by nám bylo veseleji. Nemačkali bychom se na sebe
a měli bychom hned po ránu dobrou
náladu. P i cestě bychom si t eba
mohli udělat redakčnÍporadu, aby
chom maximálně využili pracovní dobu. Ale kdyby na nás zamávat někte
r z našich čtená , tak bychom mu
zastavili a kousek ho svezli. Sedmič
ka p ece pat i Všem náctkám, ne?
Ale mám neblahé tušenÍ' obávám
se, že z ekonomického hlediska by
bylo neunosné, aby do Radlic jezdily
sedmička
hned dvě tramva je
a dosavadni čtrnáctka. A proto bych
se p imlouvala za to, aby těch něko
lik voztj čtrnáctky, které k nám do
Radlic za den zavitá, bylo rovnou zru'
šeno a misto nich byla zavedena linka čÍslosedm' ovšem za p edpokladu, že tak jako se sedm vejde do čtrnácti dvakrát, tak i tahle sedmička
bude jezdit dvakrát častěji než nyněj-
šíčtrnáctka.
p edtím jsme v lese nenocovali,
nenapadlo nás, že v létě. .' Bylo
světlo, uva ili jsme snidani,
všechno sbalili a jeli domt]. ,,Co
tu děláte tak časně," spráskla ru-
ce maminka, když jsme ji sv'i m
p íchodem vzbudili. lnu, zkušenost jsme neměli Žádnou.
V sedmé t ídě, to bylo v roce
1950, jsem v síni kromě ížskéradnice slavnostně slíbil. že se stanu
platn m občanem . '. a od toho
dne byl konečně pion1irern. Ale ať
vzpomínám, jak vzpominám, žádná baječná parta, žádny v borny
vedoucí, ze sn a plán zbylo jen
málo. Ale to vím určitě: rozhodl
jsem se, že všechno, co jsem si
vysnil jako kluk, uskutečnim se
svym pionyrskym oddílem. Po
skončeni školy jsem pracoval jako p edseda mistni organizace
Svazu mládeže v Zámoraví, to je
část Kromě iže. Parta tam byla
vyborná, společnébrigády, v1ilety, táboráky i zpěv p i kyta e
a harmonice nás daly dohroma_
dy.
Mojipion
Sv
i
j slib jsem splnil a stal se ve-
doucím oddílu P átelé prírody
pionyrské skupiny Karla Rajnocha p i oDPM. Začal jsem usku-
teč ovat
své sny, zájmové zaměeni oddílu na turistiku a tábo ení
mi to umožnilo. l to, že v oddíle
byli samí kluci. Poznávání i ochra_
na p írody jiŽní Moravy, vylety na
kolech i pěšky, to bylo naše.
Vrcholem činnosti byl letní tábor.
Prvni ve Vicenickém žlebu. dnes
už zatopeném. dalšíu Ruprechtova. Loučka se studánkou, víc
jsme nepot ebovali. Od konce
května se 'iezdilo stavět: p ist ešky pro kuchyni a jidelnu, kuchynská kamna _ naše pycha. Když
p ijeli prvniho července kluci' postavili stany a cel'i pobyt tábor
vylepšovali. Věděli, že po nich
p ijedou na tábo iště dívky,
a chtěli se vytáhnout. Vyrostla
rozhledna, táborovy kruh, sedátka. Mnozí měli v první táborovy
den poprvé v ruce sekeru a pilu,
když odjižděli dom , uměli s nimi
dovedně zacházet'
DalŠíoddílovou táborovou základnu isme postavili v Rajnochovicích, každá družina měla odpovědnost za část vystavby, kluci už
byli samostatní a odpovědni.
oddil aktivně pracoval cely rok.
Zučastnovali jsme se všech pionyrsk1ich soutěží a tUristicko_
branné vyhrávali v okrese iv kra'ii.
Až nám ikali: Jak.jsou na startu
P átelé p irody, mrižou jit všichni
ostatní klidně dom , žádná medaile na ně nezbude.
P ed každou soutěži kluci tréno_
vali sami a dobrovolně, naši instrukto i dokázali postavit stan za
58 sekund. At mi někdo povi, že
to není světovy rekord.
Na všechny tábory jsem jezdil
v době své dovolené, jak mi odrostly děti, byly i s manželkou
vŽdycky s námi. Jinak pr by si tá_
neužily, íkaly.
stal Jsem se poslancem Městské'
ty vtlbec
,,Dětství jsem prožil v Prštné,to
je vesnice u Gottwaldova, a pak
v Kromě íži.Tam jsem poprvé vi-
děl děti s rudyrni šátky a toužil
byt mezi nimi' Viděl jsem ie jezdíVat na brigády i na vylety. Jednou
jsme se rozhodli s kamarádem,
zkusime jet taky na v let, 'jen
sami dva. Vzali jsme kola, svrij
umys| oznámili rodič m a jeli.
Jidla jsme měli dost, ale chyběla
nám .jedna d ležitá věc: hodinky.
Večer bylo v lese brzy tm'r, uložili
jsme se a usnuli. Protože nikdy
Že
ho národního vyboru v Kromě iži,
už t eti volebni obdobi pracuji ve
školskékomisi. Byl jsem členem
okresni, krajské a nyní české
ustrední rady Po SSM a jejiho
p edsednictva. Ve všech svych
funkcich se snažím, aby podobnych oddílri, jaky isem vedl já, ve
kterych by děti proživaly své
šťastnépionyrské roky, bylo co
nejvíc'"
Zapsala B. PAšKoVÁ
Foto M' MART|NovsKÝ
JARO NA RYBNICICH
lé provizorni teritorium samce a putuji kolonií, aby našli a obsadili dosud volné misto ke hnízdění. To se
neobejde bez velkych boj a nep átelského k iku, dokud nejsou hranice
se sousedícimi páry pevně stanove-
Ptačíob ad
S postupujícím jarem jsou rackové
neklidnějši a stále častěji se drži
i p es den pospolu na hladině rybníka. Velké množstvíptákri pohromadě
vyvolává hnizdni pud. Několikrát za
den se celé obrovské k ičícíhejno
z hladiny odlepí a p eletí v kruzich
nad nastávajicím hnizdištěm. lnformačnílety jsou stále častěiší,až se
sem jednoho dne všichni rackové na
jednou snesou' Ještě p ed usednutím mťržemeslyšet. jak se iejich volá.
ní náhle změní' Vydávají zvláštni vrkav , tichy hlas. Patrně uklid uje celou tU spoustu ptákri. Sedicí rackové
pak zase spustí sv i pronikavy halas'
Zpravidla po chvilce najednou celé
hejno ztichne a vzápětí, bez zjevné
p ičiny, jen za šumu k idel, poplašně
vzlétne mrak ptákťr. Na zemi nezr]
stane ani jediny. Letíci hejno se opět
rozk iči. P rpominá to ob ad. Manévr
usednutí a vzlétnutíse vickrát opaku
je, než rackove ziskajÍ v novém pro
st edi pocit bezpečí'
ny.
Manželství
na jednu
nu
Rackové uzavirají manželstvína jednu sezonu. Někte i p iletaií na hniz-
Namlouvání
Na rozdíl od agresivnich samcťr, kte i
dělají i za letu prudké pohyby a ne'
ustále proháněJí ostatní ptáky, sami.
ce létaiíklidnym pod izenym zprirsobem a máva jí pomalu k idly. Také
mezi ptáky potultrjicimi se zdánlivě
neučelně v kolonii byvá větši počet
nespárovanych samrc' TU a tam letíci
samice p istane pobliž vola jíciho
sarI)ce. oba ptáci sr zpočátku hrozí;
mají spuštérrá k itlla a ,1sou p iprave
ni k trtoku. Poměrně dob e se pritorn
dá rozlišit jejich pohlavi, což u stejné
sez
vybarvenych rackr] lze pouze na hnÍz'
dišti' Zatimco samec má krk nadmut,
samice p itiskuje pe i k tělu a dělá se
hubenou.
V pocátcich tvorby páru reagu1i sa
mice na sebemenši pohyb samce
utěkem do vzdr.rchu' Jestliže je však
některv samec p itahuje. navštěvují
jej znovu a znovu. Charakter hrozby
Se S Vytrva|ostÍ samic postupné mé
ní Samice p estává dávat najevo
strach, nepritahu je pe i jtž k tělu
a p ibližuje se stále víc k
samci.
Samcova agresivita je sice stále pa
trna, nevyráŽívŠak již proti samrci,
aIe obrací své Útoky proti ostatnim
samc m v okolí- Postupně si ptáci na
sebe zcela zvyknou a rozeznáVají se
od všech ostatnich rackťr' Jakmile je
dosaženo tohoto stadia, chování
dvojice se vŮči sobě zcela mění' Sa
mice začne jako mládě žebrat o po_
traVU a samec ji krmí' Brzy doclrázi
k pá eni. Nyrrí opouŠtěji rtclvotnanže
diště uŽ v párech, VětšinoU se však
spáruji teprve tam. Protože p es velkou kolonii p eletu ji neustále stoVky
rack a k ik vydávají také všichni ptá
ci, do je1ichž obhajovaného okrsku
vnikl vet elec, je v takové kolonii
neustále ohlušujicív ava. Spárovaní
racci brání mista. na kterych se rozhodli postavit hnízda, a dosud volni
samci k ičína všechny. kte í se pohybují v jejich blizkosti' Soky varuji
pred lrsednutím na obsazené misto
a současně se snaži Upoutat pozor
nost volnych samic.
Hnizdo stavěji samlce i samec spo
lečně. oba se také st ídajív sezeni na
vejcích stejně 1ako p i krmeni mlád'at' Potravu, většinou rť.rzny hmyz,
sbira ji ve vodě nebo na suché zemi'
Často jsou vrdét celá hejna na cer
stvě zoraném poli'
Mlád'ata jsorr hnědobile skVrnitá a na
podzim, po p eperení, má jejich ocas
ještétnravy koncovy lenr l když do
Čech zalétnou ijrné cjrrlhy rackil,
hnízdi zde pouze jediny druh, a to ra
cek chechtavy
J. HLASEK
Foto L. HLASEK
POVIDKA
Korr.1r"-
nastupoval jako dočasny redaktor zemědělskych novin, neodbylo se to bez zl,ich p edtuch.
okolnosti však žádaly, abych myslel
na plat. Pravide|nli redaktor těch no_
vin odjížděl na dovolenou, a tak jsem
p ijal podmínky, které mi nabidl,
a nastoupil na jeho misto.
Byl to skvěly pocit mít zase práci
a celri t.i,den jsem konal svrij ukol
s neutuchajícím potěšenim. Konečně
.ist vyšel a já trochu Úzkostlivě čekal,
zda si někdo všimne mého usili. Když
jsem k večeru odcházel z kancelá e,
pod schodištěm se naráz p ede
mnou rozestoupila a uvolnila mi cestu skupina mužťra chlapcrj a já slyšel, jak jich několik íká: ,,To je on!"
Tah|e p íhoda mě samoz ejmě potě_
šila. Nazít í ráno jsem spat il pod
schodištěm podobnou skupinku a na
ulici i na protějším chodníku roztrou_
šeně stálo několik dvojic a jednotlivcťr, kte i si mě se zájmem prohliželi.
Když jsem p icházel, skupinka se
rozdělila a ustoupila a jednoho muže
isem slyšel, jak íká: ,,Všimněte si,
jak vypadá!" P edstíral isem, že nepozoruji zájem, kter jsem vzbudil,
ale potají mě to těšilo a rozhodl jsem
se, že o tom napiši tetě. VstoUpil
jsem po těch nemnoha schodech, ve "t
chvíli, kdy jsem se blížilke dve im,
slyšel jsem veselé hlasy a hlučn'i
smich, a když jsem dve e otev el, zahlédl jsem dva mladiky
- vypadali
na venkovany, a jakmile mě spat ili,
zbledlé obličeje se jim protáhly,
a v p íštímokamžiku se oba mladíci
s velkym rámusem vrhli z okna.
Asi za p l hodiny p išel jak'isi starli
pán s vlajícímVousem a s hezkou,
ale dost pohublou tvá í a na moji vyzvu se posadil. Z ejmě měl něco na
srdci. Sundal klobouk, odložil jej na
podlahu a Vytáhl z něho červeny
hedvábny kapesnik a vritisk našeho
listu. Položil si noviny na klin, začal si
kapesnikem čistit br le a p i tom se
zeptal: ,,Vy jste ten nov'yi redaktor?"
P isvědčil jsem.
,,Redigoval jste už někdy p edtim nějaké zemědělské noviny?"
,,Ne," odpověděl jsem' ,,zkoušim to
poprvé."
,,To se velmi podobá pravdě. Zabyval
jste se někdy zemědělstvím prakticky?"
,,Ne; myslim, že nezabyval'"
,,Tušil jsem
5
s dlouhymi kade emi, jež mu visely
až na ramena.
Muž zamkl dve e, opatrně došel po
špičkách ke mně, a když se na vzdálenost natažené ruky zastavil a chvili
si s pronikavrim zájmem prohlížel
moji tvá , vytáhl z náprsní kapsy slo_
poru jednoho z vašich zemědělsk ch
článkr] a vim teď,-že už jej nic nem _
že vyvést z míry.Zijte blaze, pane!"i
Když se vrátil stál redaktor, vypadd
smutně, zmateně a sklíčeně'Rozhli
žel se po troskách, které tu po sobě
ženy vytisk našeho listu a ekl: ,,Po_
diveite, tohle jste napsal. P ečtěte mi
to
- rychle. Ulevte mi. Trpim."
Četl jsem; a když ty věty spl'valy
z m'i'ch rt , viděl jsem, jak se dosta_
vuje leva, jak se napiaté svaly uvolnuji, jak uzkost opoušti tu wá a jak
)"
adim vám, že dělám redaktora
čtrnáct let, ale dnes slyšímpopr, že by člověk vťrbec měl něco
át, když chce redigovat noviny' Vy
kvičko! Kdo piše do novin nižšího
u divadelni kritiky? Tlupa ševc
nedoučen ch apatyká , kte í se
a vědi o dobrém divadle
#d"
Fq
I
x\!
i:ir
t
I
f:
c!
to,"
ekl stary pán, nasadil si bnile, p isně se na mne p es ně
zadival a skládal p i tom noviny tak,
aby se mu z nich dob e četlo. ,,Rád
bych vám p ečetl, co asi ve mně
vzbudilo to tušeni. Byl to tenhle
uvodník. Poslouchejte, a pak mi eknete, jestli jste to pšal vy: ,Ředkvičky
se nemají trhat, škodíjim to. Je mnohem lepší Vysadit na strom nějakého
chlap,_,g, aby jím t ásl.' Tak co o tom
soudíte? P edpokládám totiž, že jste
to opravdu psal vy.",,Co o tom soudim? Zeje to tak
správné. Podle mne je to rozumná
rada' Nepochybuji, že se jenom
v torr,hle městě rok co rok zniči celé
miliony bušlrj edkviček, protože je lidé trhají nedozrálé, kdežto kdyby vysadili na strom chlapce, aby jím
t ásl -"
.Vašíbabičkou by měli zat ást!
Redkvičky nerostou na stromě!"
,,Opravdu nerostou? Ale kdo tu vlastně íká, že rostou? Myslel jsem to
obrazně, jen a jen obrazně. Kdo se
V tom trochu vyzná, pochopi, že jsem
tim chtěl íci, aby ten chlapec zat ásl
šlahouny."
Ten stary muž vstal, roztrhal noviny
na maličkétržky, podupal je, holi
rozbil několik věcí a prohlásil, že nevím ani tolik jako obyčejná kráVa; potom odešel, bouchl za sebou dve mi
a počínalsi zkrátka tak, že jsem měl
dojem, jako by ho něco bylo rozladilo. Ale protože jsem nevěděl, co ho
to zlobi, nemohl jsem mu pomoci.
Brzy pak prudce vrazilo do dve i jakési vytáhlé, mrtvolné stvo eni
chytá krysy! Nikdy jsem nic takového
nezažil. P e.ii si, abyste dal vypověd'
a šel. Už nechci dovolenou. Určitě
bych z ni nic neměl, kdybyste mě zastupoval vy. Po ád bych se děsil, co
zas p íštěbudete doporučovat. Ztrácím trpělivost. když si vzpomenu, že
pišete o st icich v rubrice ,Zahradní
proč 'jste
tektura'. Ach, proč
architektura'.
iste mi neadil, že se V zemědělství vr]bec
Mark Twai
,l0A' jse nt rerliy1o t'(tl
z,e
illěděl,sÁ'é
t?01:
lll!/
se klid a mír rozlévají po jejích ry_
sech jako milosrdné měsíčnísvětlo
po bezutěšnékrajině:
,,Letos z ejmě bude špatnli rok na
obili. Hospodá i učinítedy dob e, zasadí-li obilná stébla a zaseji-li pohan_
kové placky už v červenci místo až
v srpnu.
Promluvme si o tykvich. Tyto bobule
jedi se zvláštní oblibou rodáci z novoanglického vnitrozemi, kte í .je ma_
'jí na ovocn ch koláčíchraději než
angrešt a také jako krmivo pro krávy
jim dávaji p ednost p ed malinami,
neboť 'jsou sytějši a zrovna tak vyživné'
Když se ted' bližíteplé počasía kozlové se začinaji t ít
-"
Vzrušeny posluchač byl skokem
u mne, pot ásl mi rukou a ekl:
,,Dost, dost - to stači. Ted'už vím,
že jsem p i smyslech, protože to, co
jste četl vy, rovná se p esně slovo za
slovem tomu, co jsem četl já' Sbohem pane, sbohem; nesmírně jste
ulevil mé duši. Mrij rozum odolal ná-
zanechal ten stary vytržník,a pak ekl:
,,Tohle je smutná věc, velmi smutná věc. Lahvička s lepidlem, šest
okenních tabulek, plivátko a dva
svícny, všechno rozbito. Ale to neni
to ne.jhorši. Je pošramocena pověst
listu _ a bojim se, že navždy. Je
pravda, že dosud nikdy nebyla po na_
šem listě taková poptávka, nikdy se
ho tolik neprodalo a dosud nikdy nebyl tak prosluly; ale toužísnad někdo
po slávě dosaženéšilenstvím,po
uspěchu dosaženém vlastní slabomyslností? Jako Že jsem čestny muž,
p íteli, na ulici tu čeká plno lidí a dalšísedí na plotech a čekají,aby vás
mohli aspo zahlédnout, poněvadž si
mysli, žejste šilenec. Co vás vr]bec
p ivedlo na myšlenku, že byste dokázal redigovat takovéhle noviny? Z ejmě neznáte nejzákladnější základy
zemědělstvi. Pišete o brázdách
a o branách, jako by to bylo totéž;
mluvite o pelichání krav; a doporu_
čujete chovat tcho e jako domácÍ
zví e, protože je prti hravti a zdatně
zrovna tak málo jako já o dobrém
hospoda ení. Kdo píše o knihách? Li_
dé, kte í nikdy žádnou nenapsali'
Kdo píšesmrtelně vážné uvodníky
o finančnich otázkách? Lidé, kte í
měli největší p íležitostnikdy o Íinancich nic nevědět. Kdo kritizuje
v'pravy proti lndián m? Pánové, kteí nikdy neslyšeli válečn pok ik
z wigwam , nikdy nemuseli Utíkat
p ed tomahawkem a nevytahovali ší_
py z členri své rodiny, aby si z těch
šípudělali večer v tábo e ohe . odcházím, vážen1i pane. Vy mi budete
něco povidat o noviná ství! Znám to,
pane, od Alfy až po omahu a íkám
vám tady, že čímméně člověk ví, tím
víc hluku nadělá a tim větši plat do'
stává. Ale svou povinnost jsem Vykonal. Pokud mi bylo dovoleno, splnil
jsem, co mi ukládala smlouva. Rekl
jsem vám, že budu redigovat váš list,
aby byl zajimavy pro všechny vrstvy
jsem ho tak. Rekl
- a redigoval
jsem,
že dokáži zv šit náklad vašeho
listu na dvacet tisíc, a kdybych na to
byl měl ještě čtrnáct dni, byl bych to
dokázal. A byl bych vám ziskal nej_
lepšíčtená e, jaké kdy zemědělské
noviny měly
- nebyl by mezi nimi
ani 'jeden farmá , ani jediny člověk,
kteni by dokázal rozeznat melounovy
strom od broskvové révy, i kdyby mu
smrt hrozila, když to nepozná. Touhle roztržkou ztrácite vy, ne já, vy re_
barboro. Adios."
Pak jsem odešel.
(Z knihy Tajemn cizinec,
p eklad Zdeněk Urbánek)
llustrace HEDVIKA VILGUSOVA
ANKETA
NEJMLADSI HRDINoVÉ
cializací jsem pat il mezi spoja e'
A po vycviku nás za adili k náhradnimu pluku.
IÝeo
o
ďp'tsh;Í,
Na podzim jsme zve ejnili v našem časopise vyzvu, abyste
nám pomohli p iobjevování mlad,ich hrdin , dětÍ, které
v dobách těžk, ch pro ně osobně i pro jejich vlast v sobě našly
někdy možná více odvahy a sÍly než někte ídospělí.Díky této
vyzvě jsme v redakci shromáždili několik zajímavych tip
a s osudem jednoho z nejmladších hrdin druhé světové války
vás chceme seznámit.
o Mohl byste se nám p edstavit?
Jmenuji se Jaroslav Konvalinka,
jsem sice již v d chodu, ale p esto
pracuji v Podniku automatizačni
techniky, ktery pat í Vy)vojové základně uranového pr myslu v P íbrami,
kde také bydlím. Jsem plukovnikem
o
, takže nebezpečÍ tu bylo
o
Na co z těch válečn ch měsíc
ej ča stěj i vz p-o m ín áte ?
VÍte, já jsem Ceskoslovensko
Pokud vím, máte funkci i ve Sva-
do té
-
D-ÁDk
-l7cfnnDf)f7
r
p edsedy okresniho štábu Paměti'
r-
| |vazrxanrDNl \'l..\J.1lJ|(-KÁ
I I Sl_Al Él_A VLASILNL:_rY('!i
I Ia ^trrqNACtJiJAr-l.t\-Fl CrNU
Chodívám na besedy do škol, pion1)r-
sk ch skupin, a vyprávím dětem, co
C Co jste prožíval, když vám bylo
patnáct?
Měl jsem trochu neobvyklé dětstvi.
Kolem nás zu ila válka a já jsem ze
všeho nejvic chtěl bojovat proti fa'
'
doby znal jenom z vyprávěni' A dodnes vidím p ed očima některé chla'
py z jednotky
když jsme na Dukle
rotifa š isti c k c h boj ovn ík ?
Ano, kromě toho, že jsem místop edsedou našeho okresního v boru, pa'
t ím i mezi členy ust ednÍho v' boru
Sva z u p rot if a š i st i ckyc h boj ovn ik
ČsR, kten sdružuje p edevšímaktivni častnÍky války. Hodně často se
však dostanu i mezi mládež. Nejen
z titulu své nejnovější funkce -
čtrnácti a pat'
'.
,,Mym idolem byl kluk o rok starší
než já. obdivovala 1sem na něm
pochopitelné, strach se člověku nevyh ,bá,
ať je mu patnáct nebo čtYricet' Ale
snažil jsem se na něj nemyslet. Byl
jsem hrdÝ, že jsem voják. Krušné
chvíle nep icházely jen p i primém
ohroženi. Vojensky život je sám o sobě těžk,i dlouhé p esuny, někdy
v noci, nedostatek jídla ' . . Ale nikdy
jsem nelitoval, že jsem se do armády
dobrovolně prihlásil.
n
sv,1)ch
po ád
Také jsme se někdy báli, to je
zu p
isem prožival ve
nácti letech. . '
gramofonovych
desek
život?
d
Patnáctilet'i vojín
Jaroslav Konvalinka
,/YnoČl
lL_lI zasurctr.rA.1O
ViIÉ-ZSrVI lJAD FA)|3MEV
Ve válce se dospívalo nějak rychleji.
Já jsem si p ipadal už skoro dospěly
patnáct mi bylo až v prosinci
-'ale
944.
t
o
Do armády brali i patnáctileté
chlapce?
Jenom vy)jimečně, a ne proto, aby
bojovali v p edni linii, samoz ejmě.
o československéjednotce jsem vě-
Ve triačty icátém
děl už d ive.
procházeli jeji- p íslušnici osvobozeny),m Kyjevem. Byli mezi nimi i naši
známi z Kyjeva a z okolních česk ch
vesnic' Chtěl jsem jit s nimi, ale tenkrát se mi to ieště nepodarilo'
Až na podzim roku I944, když byl raněn m j bratranec, také bojovnik
z čs. armádního sboru, bylo naplnění
mé touhy o kus blíž.P ijel totiž na
doléčenido Kyieva a já jsem ho
uprosil, aby mne p i návratu na frontu vzal s sebou. I matku se mi poda i'
lo
p esvědčit'
sportovci."
(Ji
ís'' Klášte
ec nad
oh
í)
,,Jsem docela obyčejná dívka
ale je jich vic. Jsou to kluci z naší
t ídy' Asi si eknete, docela oby-
čejná holka a jejími idoly jsou klu
ci7 Ano, je to tak. Někdy si s nimr
rozumim lépe než s děvčaty. Líbí
se mi na nich jejich chováni, odvážnost a smysl pro humor' Jsem
jejich obdivovatelkou, i když někdy až dost p ehánějí."
(Lída ch.' Myslibo
A co jste udělal?
Kolik vám bylo let?
)
a také svťrj idol mám. Neni jeden,
15.
o
.
a
je pobliž Kyjeva. V tomto ukra|inském hlavnÍm městě jsme'později
i bydleli' Moji rodiče byli Ceši, i když
se také narodili na Ukrajině, kam se
vystěhovala už moje prababička
a pradědeček.
Bylo mi teprve dvanáct let, když začala okupace Kyjeva. Slyšel jsem
a vidět hrozné věci. Stríleni na ulicich, popravy ' ' ' Znáte tyhle události
z knížek a film , ale ve skutečnosti to
často byvalo ještě horši ' . . Měl jsem
hroznou touhu něco udělat.
ně.
,,Děti vám často píšío idolu,
abych tak ekla, ,člověčim'.Ale
proč by nemohlo byt idolem zvie? A samoz ejmě i jeho vlastnosti. T eba slon
- je silny, ale zbytečně druhé nenapadá. Pes by
mohl bt7t p ikladem věrnosti, k ri
rychlostí, kočka obratností ' .
Tak bych mohla vyjmenovat
,,Mám kamaráda, jehož idolem je
jeho vlastní bratr, ktery se vyučil
aUtomechanikem' Když tohle 1ednou ekl mezi spolužáky, všichni
se mu hned smáli. oni si totiž
myslí. že idolem je pouze ten, koho má p eváŽná většina lidi za
svrij idol, tedy zpěváci, herci
ukrajinské vesnici Marianovka, kte'
tistopadu 1944 jsem vstoupil do
l. československého armádního sboru v SSSR. Bylo to v polském Kros-
lHan8 M', PÍostějov)
lMichaela M., Plze
Měl jsem k tomu víc príležitosti než děti žijícív Cechách' Narodil jsem se totiž v Sovětském svazu,
o
všechno: vzhled, chování, jeho
uspěchy v házené i 'jeho prospěch' Tenkrát jsem si ekla, že
musim byt jako on. Začala 1sem
se po ádně učit a zkusila jsem to
i s házenou, kterou hraju dodneška. Jenže pak jsem poznala, že
ten m j idol je ve skUtečnosti jiny, než jsem si ho p edstavovala.
A rázem bylo po obdivováni. Ale
za 'jedno mu jsem vděčná
- za
to, že jsem taková, jaká jsem'
Protože nebyt.ieho, nikdy bych se
nedostala ke sportu a nikdy bych
si nezlepšila známky."
spoustu zviíat a V|astnosti'"
šist m.
v
rá
neJen
z obálek
Je pravda, že jsme nebyli ohroženi
tak, jako první linie, ale zaži!i jsme
napríklad nálety. A fronta se taky nepohybuje vždycky podle p edpokla-
záloze.
v
Iďnl
Co jste jako spoja i dělali?
Všechno možné tahali kabely, instalovali (lst edny, zkrátka všechno
pro to, aby mezi jednotkami fungovalo telefonické spo|ení' Postupovali
jsme v takzvaném druhém sledu.
o Prožil jste i situace, kdy vám šlo
o
6
Plukovník Konvalinka, p edseda okresního štábu štafety Paměť, p i
projevu (vlevo), spolu s p edsedou Úv ssru J. Jenerálem a gen' Sádkem
o
Byl jste
u
jednotky nejmladší?
Pokud se pamatuju, sešlo se nás tam
v zhruba stejném věku asi deset.
Z velké části to byli kluci, kte í se
v Sovětském svazu narodili, vyr stali
tam, takže věděli, jak krutě si fašisté
počinali. A proto se snažili ze všech
svych sil pomoci, aby byl konec války
co nejd
iv.
o
Prodělal jste vojensk,i v cvik?
Samoz ejmě, i když musel byt co
nejkratší,trval asi měsic a absolvovali jsme ho prÍmo v Krosně. Hrozně
isme toužili mit zbraně a bojovat.
Tenkrát se nám zdálo, že to jediné je
armády d ležité.Ale rychle nám
vysvětlili, co všechno je kromě boje
na frontě t eba, abychom fašisty vyhnali. P i vtj,cviku nás učili zacházet
se zbrani iako ostatní vojiny, ale speu
vstupovali na československé Území,
tak doslova plakali. A nezaPomenu,
když jsem poprvé spat il Prahu . .
Tyhle dojmy asi -také spolurozhodo'
valy, že jsme v Ceskosloverlsktl
s bratrancem z stali.
o Jakjste žil po válce?
P vodně jsem nechtěl byit vojákem
povolání' V roce l946 jsem se začal
učit radiomechanikem, pak jsem šel
z
a e l ekt rotec h n i cko u p rťl mys l ovk u
v Praze. Vyvoj v republice mne ale
n
do armády opět privedl. Bylo zapot ebí doplnit jednotky naši nové lidové armády, tak jsem se v roce l952
p ihlásil.
Děkuji za rozhovor.
(o*)
Foto archiv
)
,,Mym idolem je maminka. Je
mou velkou a nezraditelnou ka
marádkou, které se se všim svěím' Dovede mi se všímporadit
a pomoci. Na rozdíl od idolr]
z gramofonovych desek, o kterych víme, kolik jim je p ibližně
let. jak se učili ve škole a několik
dobrych vlastností. o mamince
vim vše, znám jeji dobré i špatné
vlastnosti. "
{Nad'a B'. Revničov)
idol není z gramofonové
desky ani z bíléhoplátna' Je to
mrij otec. Mám ho moc ráda. Je
doktor a pracuje již témě dvacet
let u Horské služby jako dobrovolník. Se všim si poradí, nikdy se
s maminkou nehádá a vděčim mu
také za to. že umím dva cizí yazyky. Jednoduše to 1e nejlepší táta
,,Mťrj
na světě."
(Barbora K', Bruntál)
Prosíme vás, abyste nám už dalšíp íspěvky neposílali, protože
naši anketu v p íštímčísleukončímerozhovorem s odborníkem.
(lda)
NOVINKA PRO VOLNOU CHVILI
Hudba z pásku tu zni už od rána. Na
parketu se st Ídajítanečnícia porota
vynáši své soudy. Je sobota, nejd ive
dopoledne, pak poledne a ted'konečně večer, pár minut po sedmé.
V pražskémPaláci kultury právě začÍ
ná čtyrhodinovy program, jehož zla.
t1)m h ebem je finále druhého ročni
ku soutěže o pohár Paláce kultury
v disko tancÍch, rokenrolu a poprvé
i v horké světové senzaci
- break
dance.
DISKO
Publikum je mladé' Tlači se u šaten,
obsazuje stoly, lemuje galerie, uvelebuje se i na stále menšímtanečním
parketu. Všichni se chtěji bavit.
A nabídka je pestrá. T i diskotékové
bloky. skupinová vystoupení souboru
UNo, stepu;íci čty nohé (a čtyrboté)
kobylky z Bratislavy, Ukázky tanga
a dalšich tancr], během nrchž se
zdvojnásobi fronta Venku (l občerstveni, modní p ehlidka, jížby se klid_
ně mohla zÚčastnit nejedna divačka
(i divák)'
Soutěžicích z ceIého Ceskosloven_
ska p ijelo do Prahy p es t i sta. Večer však tanči už jen padesát rrejlep
šich. Náš prvni minirozhovor pat i
Lukáši Krandovi, ktery s Lenkou Lá_
íovou tvo i jediny pražsky pár, ktery
se probojoval do finále disko tancu.
A nejen to. dokonce si odnesl k išťálovy pohár vitéz této kalegorie'
Myslíš'že s ohromnou vlnou zájmu
o break dance byly ,,klasické" tance
z ďskoték odsunutY do pozadi už def initivně
?
.,Určitě ne. Myslim. že jde spíšo p e-
chodnou modu, která brzy pomine.
Break je tanec p ílišnáročny na Íyzickou kondici. dostatek času k ná'
cviku i mista na parketu, stejně 'iako
na vyběr hudby."
Jak dlouho se už věnuješ tancování?
,,od patnácti, to je šest let' V rámci
naši skupiny Minicolor p i oKD
v Praze 4 trénujeme t ikrát tydně dvě
aŽ
t i hodiny'"
ROKENROL
P inesl opět triumf Pražanr]m' Všech
na t i .'kovová" mista si mezi sebou
rozdělily tanečni páry Kulturniho do
mu Dopravnich podnik . Zlatí Vasil
Gjurov a Jana Petrová za drUhou,
akrobatickou část finále od poroty
obdrželi nejvyšši hodnocení soutěže:
šest jedniček a iednU dvojku.
BREAK DANCE
Ziskal si každého v sále' Pozornosti
zapáleného a f andiciho publika ne-
7
unikla ani jedna originálni figura, ani
jeden mrštny akrobaticky prvek pro
break tak charakteristrcky.
Na parketu 1e pět tanečnikťr,ale každy jakoby ve svém vIastnim světě.
P esné pohyby p ipominaji robota
a náhle jde jeden z nich k zemi. Do
d epu. na záda a vzhr]ru' ZnoVu. a to
všechno 'jen na jedné noze. Jen tak
mimochodem p idá premet. Jiny,
stuleny do klubička, se na podlaze
ohromnou rychlosti otáči na zádech
- to je jedna z nejznámějších variant breaku. Brněnsky František Zelinka si ji ještě vylepšil, na své ,,ocelové páte i" se dokázal nejen otočit,
ale zároven i poskakovat. Na první
pohled se zdá, že tyhle efektnr pohyby pri ,,nakažlivé" hudbě a ve sviž
ném tempu pro ně nejsou nijak namáhavé, jako by '|e tahle zábava pro
vázela už pěknych pár pátkťr. Zatím
však je break u nás známy teprve
rok, ale mladi 'iej tančili na ullcích
chudé newyorské čtvrtr Bronru už
p ed vice než deseti lety. Neodděli_
telně k němu pat i specificke sportovni oblečeni a rytmická moderni
hudba. To Vše také respektovalo témě sto jednotlivcu, kte i se p ihláslli
do soutěže' P estože mezi nimr bylo
i několik odvážnych divek, uŽ Účast
v semif iná|e se stala vysadou mužri,
sedmi z Bratislavy a t íz Brna;Če
chr]m se V téhle kategorii neda ilo.
Zcela zaslouženym mistrem break
dance na rok l985 se stal Frederik
Aisy z Bratislavy, snad skutečně
v rytmu zrozeny. Proto také začiná
druhy minirozhovor čerstvou gratula-
cí'
Do soutěže jsi nastoupil se startovním čislem jedna a tvé vítězstvÍ je jenom potvrdilo. P esto máš v záloze
ještě jedno prvenstvi'
,,Ano, myslim, že jsem s jedním ka_
marádem byl v Bratislavě první, kdo
se o break začal zajimat. Loni v zimě
jsme se jednou hrozně nudili a pro_
hliželi ně1aké časopisy' V jednom byly Íotky break dance, které nám hned
učarovaly. Tenhle tanec sice vyžaduje tvrdou p ipravu, ale radost, kterou
nám p ináší, nelze ničímnahradit'"
Kolik času věnuješ tancování?
,,V myšlenkách čty iadVacet hodin
denně' Jinak v poslední době tak dvě
hodiny každ1i den."
MARcELA TlTzLoVÁ
Foto JARMlLA
JANovsKÁ
JAK VYPADALA SPoRToVNí Hnm uĚsíc pŘED SlRENoU
&11.
o
Zakon
Kolik jich tadY V hale vlastně je?
,.osmačty icet' To zrtarnená, Že na
plose je rovnoměrné rozložetto
2 300 lux na čtverečnimetr, kolem
branek dokorlce 3 000' Ta světla jsotl
Touhle dobou už sice durlí hokejové
mantinely dělovymi nárazy 6lukÚ
i pod těly rozjetych hráču, zkrátka
mistrovstvi světa a Evropy 19B5
v Praze začalo, my jsrne se však zašli
podívat do Sportovni haly v Parku
kultury a oddechu Julia Fučika, kde
se lrra1i nejd(1leŽitěiši zápasy. už d i
ve, abychom poznali, kolik práce dá
p ipravit tak velky sportovni podnik.
A viděli isme sooUstu lidí, jejichž inté
na se nikde nedoctete. v oilné práci.
bez nížby hokejovy šanrpionát snad
ani nebylo možnéLrskutečnit' A pro
tože bylo pro nás velmi těžkése V rU-
chu a zmatku l<o|enr ledové plochy
vYznat, našli jsme si prťrvodce nad ji'
né povolaného ' etliteIe Sportovní
haly dr Jana Jirku.
O Novinek spousta
a
,,Kdo z vás šel v loriském roce kolem
našíhaly, určitě viděl, co se dě je' Na
st eše Se jen hemžili emeslníci, kte i
Vymě ovali starou krytinu, ale ti. kteí dělali nové tepelné a zvukové izola'
ce, už zvenku vidět nebyli. A to právě
byla práce snad ne1víc pot ebná.
l kclyž je hala v provozu už p es dvacet let, izolace nebyly nil<dy dokon
čené,a tak se stalo, Že nám na plo-
chu občas i pršelo' Vyměnovali 1sme
také p rvody tepIa; ien tak pro zaji
mavost, roury rněly celkovou dé|ku
kolem čty iceti kilometrlr'
Ted', když se podíváte na plochu, uvidíte, Že se dokončuje montaž novych
jsou ze speciální urnělé
mantinelU
hrnoty. Vyměriujeme také plexiskla
na niclt, ta stará byIa už poškrábaná
a nebylo p es ně dob e vidět' Také
šatny 1sou v rozsáhlé rekonstrukci'
Podle novych pravidel nluže hrát vi
ce hráčt]r a ti se musejí někde p evlé
ci, zlepŠuji se sprchy a sociálni za i
zeni. Každá šatna bude mit také sa
mostatnou klimatizaci. to Vite. některá mužstva cirtěji větší teplo. jiná zi.
mu, tak jirn alespori mťilŽeme vyho
vět' Určitě jste si už také všimli nové
časomiry od švycarskéírrrny Longi
nes. LetoŠnísezonu uŽ byla v provo'
zu, ale zpočátku jsme s ní měli tro
chu problémy' Ted'už je všechno
v po ádku a doufáme, že po ce|é
mistrovství i z stane. Tohle za izeni
má totiŽ jednu ohromnou p ednost,
kromě hraciho času a trestu má
i tzv. světelné noviny. V praxi to tedy
vypadá tak, že Je li t eba vyloučen
hráč' na tabuli se okamžitě objeví jeho jméno a d vod vyloučeni. A to
česky i anglicky. TotéŽ bude současně sarnoz ejmě hlásit i místni roz'
hlas, to je totiŽ v regulrch rnistrovstvi
světa "
Porozhlédli jsnre se po hale, všude
se ještě natiralo. montovalo, Vymě
rlovalo.,,Kdy budete hotovi?"
,,Určitě do konce bíezna, pak už je'
nom opravinre některé chybičky, na
které se ještě p ijde."
'
o
Světlo jako ve dne
o
Náš íotoreportér si chtěl udělat celkovy snírnek haly a poŽádal proto
hlavního elektriká e a osVětIovače
Zderika Noska, aby rozsvitrl všechna
světla' osl Ujíci zá e halogenovych
svitidel zaplavila led.
tU take noVá' Drrve jsme totiŽ oouži
vaIi žárovky, jejichž světIo nebyIo
vhodné pro barevnou televizi byio
p iliš studené- To dnešni ma teplotU
5 500
kelvintl "
Stane se vám někdy, že oěhenl zápa
su má některá z Iamp poruchu?
,,Někdy, ale to Vubec nevadí' Ubude
lijedno svét|o, ani se to l)epozl]a'
a o p estávce všechno snadno opra
víme z našeho světeIného rnostu
Z tĚ1 je totiž bálečny p istup všrlde
tarr. kam se pot ebujeme dostat."
o V království ledu o
Do podzemí nás odvedl jeho vládce
- strojmistr Václav Eichler. T pytil
se tanr obrovsky st ibrny kotel a ko
lem spousta roztodivnych mechanisrn u.
K čemu je to všechno dobré?
,,TohIe za izení Je nejd ležitějším
v celé Sportovni hale' V kotli je totiž
chladicí médium deset tun freonu
R 12. A iuhle mrazicr směs potom že
nou dva turbokompresory do trtrbek,
které jsou 2 _3 centimetry pod beto
nem pokryvajícirn plochu' KdyŽ ce|é
chtadici zaiizeni pUStlme. musí nej
prve po ádně promrznout právě ten
beton a pak se na něj nast iká slabá
vrstvička vody. Když je z ní led, na
st íká se dalšía to pokračuje, dokud
neni vrstva siIná pět centinretrŮ' Ta
hIe tlouŠťkaje ideálni, protože slabŠi
nevyhovtrjebrusla m ap isilně1ši
musíme zase víc mrazit'"
Jak studeny má vlastně byt led?
,,To je rtirzné' Krasobrusla i chtěji tro'
chu ,teplejši', asi tak -4 'C, je na
něm totiž lépe vidět stopa' Hokejisté
si zase potrpí na teplotU - 6'C,
měkčíled jirn nevyhovuje. Kdyby byl
zase chladnějŠi, bude p emrzly a lehce se V něm naděIají diry."
Chladíte po ád. nebo občas také za'
ízeni vypnete?
,,P i normá|nim provozu někdy i vypí
nánle, ale p i mistroVstVi světa bude'
rne clrladit nonstop. Denně tu totiž
bLrdou zápasy i tréninky, ráno, odpo'
ledne i vcÓer' A pro1oŽe pocitame
i s velkou návŠtěvou, bude v hale
vyššitepIota. Je totiž spočltano že
v naplnénéhale, budou Iidiváci klid
ně sedět, stoupne teplota až o čty"ri
stupr-rě. A oni určitě klidně sedět ne
budou."
na ko ení o
iIi jsme malou procházku rnis
ty' kde ,'se va i" rlistrovství světa.
Zatrrn je ještě trocltrr nerlova ene
A|e až se otev ott brány, myslim, že
bude pro hol<ejové |atluŽniky p ipra
Ven ChUtny pokrm. Ted' už záleži jen
na hokcjlstectl, 1ak 1ej dokáŽi okoren
it.
8/e
KDYZ MI BYLO
JUDr. Jan Jirka,
:#:',.
editel Sportovní haly v Parku kultury
a oddechu Julia Fučíkav Praze
zaskočili, ale počkejte, ja si
Vzpomenu. Bylo to v osmat icátém roce, když
nám fašisté zabrali Sttdety. Já tehdy chotlil na
Akademické gymnázium v P erově, byl jsem
v tercii, a docela dob e si pamatuji na ten znta
tek' spousta lidÍ se totiž stěhovala z pohraničí
do vnitrozemí a k nám do školy p icházeli stále
novi žaci' S'távalo se, že nás někdy byvalo ve
t ídě i šedesát, dovedete si asi p edstavit, jak
takové vyučování ttlohlo vypadat.
Já sice odmalička sportu Íandil, ale že bych ho
někdy zkoušel závodně, to ne' spíšjsem tak
pobíhal po hrišti a na ulici jsnle s kluky čutali
do meruny. Jiné to bylo, ktlyž v zimě mrzlo'
Brusleni mě ohromně bavilo, a tak jsem byl poád bud'na rybníce, nebo na jednom ze dvou
p erovskych stadion ' Nemyslete si ovšem, že
tam byl uměly led. To se tenkrát vzala hadice,
nast íkalo se h iště a počkalo se, až vocla
zmrzne' Kupodivu, led obvykle vydržel od pro
since až do poloviny unora' já nevím, jak to by
lo možné, dnes už to tak neni' Vzpomínám si
také, jak právě v tom roce byly v Praze Stredoškolskéhry' To se sjeli studenti z celé repub.
liky, nap ed jsme cvičili prostná na dnešnim
Spartakiádním stadionu a pak byly r zné spor
tovnl soutěže. Běžel jsenl tam sprint, už nevitn,
jestli padesát či šedesát netrŮ, ale nijak slavné
to nebylo.
Pocházim ze t í dětí, mám ještě mladšiho brat
ra a sestrU' S bráchou jsme se občas hádali
a dokonce i prali, ale já vždycky vyhrál' Neni dí
vu, byl jsem o tri roky starší a tak i samoz ejmě
si!nější.Maninka byla v domácnosti, táta pracoval jako urednik v mistní záložně' Snad dlky
tomu, že o nás bylo doma dob e postaráno,
jsem nemusel moc pomáhat. Jedině tak někdy
dojit na nákup nebo vyčistit boty.
Takže mi zbyvalo dost času na mé koníčky.Tím
prvním byla hra na klavír, ohromně mě bavila.
Protože jsem začaI už v sedmi letech, poda ilo
se mi brzy vypracovat se na jednoho z nejlepšich p erovskych klavirist a vystupoval jsem
pak na r znych školnich p edstaveních' Také
fsem sbíral známky, měl jsent jich hodně'
S ostatnÍmi filatelisty jsme je vymě ovali, ten
krát se známky nekupovaly, nebylo tolik peněz.
S timhle koníčkem jsem ovšem brzy skonči!
a už nikdy se k němu nevrátil, takže moje sbirka končíasi tak v roce 1940'
A iak se člověk stane editelenl sportovni haly?
U mne to bylo vcelku logické. Dlouhá léta jsent
byl atletick1)n činovníkenl,takže jsent měl ke
sportu blízko, navíc jsem po válce vystudoval
práva, což se mi také často hodi. A pak, sedm
náct let jsetn pracoval jako3jst ední edite! tělovychovny)ch za ízeni UV CsTv, takže jsem
,,To 1ste mě trochtt
nasbiral adtt zkušenosti. Tady ve Sportovni
hale jsem teprve dva roky, je to vlastně kVť!li
prÍpravě na hokejové mistrovství světa- Ale
musim vám ici. že všechno by bylo bez lásky
k téhle práci a sportu uplně na nic."
Črrruírun PoKRAČovÁruí1to1
ně souhlasi. ,,Tihle snad,
i
jinde." Táhne ji
hm.
k jinym
m žeme vybírat
soutěžnim okÍu-
0d jednoho ke druhému.
Kdy usoudí, že dalšísnaženi nemá cenu?
Ted'' Konečně. ,,To pomalu vypadá, jako
že psa už nechceš!7" Ještě se ujišťuje:
,,Ne?,,
Najednou něco (kdyby aspo měla zdání'
co to je!) Andulu p imělo, aby mu ekla
p ímo: ,,Když já ti nevě ím."
,,Cože? " To znělo jak vyheknuti' Zasloužil
by si omluvu.
,,stejně nevě im, že mi toho psa koupíš."
,,P ece jsem ti to slíbil. Copak já 'isem ti
l Andulu. U Stmívala to bylo naschvál, ale
tady to vypadá jako jediná-možnost. Už je_
nom pozl]statky nábytku. Cást si ho jistě
odvezly ty poda ené děti, o kterych se
zminila Reková. Vzaly si, co se dalo. A p ece tu po nich něco z{]staloI Andula si totiž
povšimla futra dve i: neumyté, nemyté
možná celá léta, asi aby se na něm uchovaly ty čárky. ' . DVě stupnice tužkou psan1ich čárek, naho e označenépismeny, začátečnimipismeny jmen: R. a M. Tak tu ty
děti rostly.
U Krátkrich se taky děla'ií čárky, a to neje_
jan a flamendr. Nejspíšpry proto, že se
doma nedalo vydržet. Brzo odešel natrva_
lo. Ani jeho, ani babičku, totiž babičkumatčinU matku, Andula nepamatuje. Za tu
svou nepo ádnost ta babička nemohla,
byla slepá. Oslepla jako ditě, a stalo se to
tak, že chytila do obličeje rr]ži. Ne r ži_
květ- Nákazu. Do nějaké oděrky si zanesla
prašivinu ze zvíral, tvrdi matka. P ibuzni to
taky tak vyprávěli. Za války se nákaza v nemocnici zanedbala a bylo zle.
Zní to jako odstrašujicí p iklad z Óitanek.
Andule vlastně vždycky p ipadalo, že si ho
někdy lhal?"
,,Já nevim," je Andula nejistá' 0n určitě
nelhal. ,,Ale všrchni Ižou."
Ani následujici události nebudou veselé.
Matka pěnila doma zlosti tak, že kdyby by_
la hrneček, nava ilo by se v ni pěny, že už
Kdv "isfrtiJ
llustrace .tlŘi
xalouserc
Pan Krátk obětavě vystál Andule limonádu. A sobě pivo. ,,Podívej, to je asi ten pejsek zvany lvíček podpažniček,"iká. Kdosi
kolem nich nese nesmírně chlupaté psi
stvo ení se lvi hlavou'
0dpověděla zasvěceně, leč laxně: ,,Ne,
lviček podpažniček,to je vymyšlene1 pes.
Tohle je štěně čau_čau."
,,Roztomily, ne?" chváli táta snaživě, s ní
to však nehne.
Co by s ni ještě hybalo: Nehne s ni ani to,
že se za tím nesenym štěnětem žene maly
br lat1i horlivec s ío-toaparátem a zběžně ji
cestou pozdravi?,,Cau."
,,Cau, čau-čau' . .,'' začal si dělat legraci
táta' Jen dalšíbezv znamny pokus Andulu rozesmát, p edem odsouzeny k nezdaru. ,,Kdo to byl?"
,,Ale, leden kluk."
,,Kterej?"
,,Píd'alka' Vít." Taky asi toho času v prrlšvihu. Sp izněná duše. To ovšem nemá
smysl íkat, to by nikdo nepochopil.
Tak stručná a otrávená odpověd'tátu pat ičně vzala' ,,Co je to s tebou?" sáhl ji
pro jistotu na čelo. ,,Já vim, máš starosti,
ale těch právě se chcem zbavit."
Zašli mezi stolky s pudly, tady to vypadá
jak v kosmetickém salonu či v kade nictví.
Jestli mi táta V duchu vytyká, že si psy neprohližim, vyt'iká mi to právem; žádny zájem.
,,Dneska se ti psi nelibi? Ale proč?"
,,Jsou strašně naÍintěny."
Neispíšie to jen vymluva, táta Však ochot_
o TEcHNlcKE
by se tim jakživ nikdo neprokousal. 0ni si
jdou na vystavuI A psiI A ona sháněla pani
s Rekem a nesehnala, nevi, kde bydlí, ne_
zná jeji jméno' Dokonce ani ne psi jméno
Reková. Musi ji najit Andula!
Ta ovšem dob e ví, kde pani Reková zpravidla venči Reka, a náhoda pracovala pro
ni (anebo proti ni; iak se to vezme). zkrát_
ka potkaly s matkou paní Rekovou hned.
Matka ted' kráči uminěně, cilevědomě
vedle ni a Reková lamentuje: ,,Že jsem já
o tom vťrbec mluvila!Ted'ko je mi t1i báby
líto' Manžel jí um el a dětičky utekly, už
nemá než toho psa." Navrch vyk ikla dramaticky: ,,Ne, to já nemťržu!"
,,Tak pudu na policii," upozornila matka.
Vzdech. ,,Co mám s vámi dělat!" Naoko
nešťastně se podvolila: ,,Tamhleten d m
to te."
Dr]m vedle chovatelt] kanár . Aha' Na
tomhle domě bylo odvždycky něco nevysvětlitelného. 0pona z prostěradel, kterou
Andula toužila jednou rozhrnout. Nebo
aspon porozhrnout. Dneska ji bezohledně
sundá matka. Takhle jsem si to nep edstavovala.
Ale že je ta Beková žalobnice užalovaná.
To děda od kanárrj je jinači charakter, ten
sousedku nezradil. Naopak; jak se snažil,
když k ní s Terezkou nakukovaly, její tajemstvi šikovně utajit! P ece jen všichni
nejsou stejní.
Matka čim dál neodbytněji zvoní, pak už
i klepe. Uplynula hezká ádka vte in, neŽ
se z domečku ozvalo: ,,Moment! ' . '"
A šouravé kroky. Nakonec za dve mi:
,.Kdo je to?"
,,Krátká. Neznáte mě, ale rozhodně vás
nevykradu."
,,Co si p ejete?" zeptala se t aslavá sta ena, když otev ela.
,,Kde máte toho psa?"
,,Promi te, nerozumím . '"
,,Naši holku kous pes a tady jsou takovyhle nepo ádky!" Ze samého rozho čeníse
opakuje: ,,Všude samej nepo ádek ' . ' Vy
tady, s nehlášenym psem '. ." Odstrčila
strnulou sta enu a hrne se dovnit . Na
prošlapeném koberci tam ležítlusty a d chavičny pes, po jejím vpádu se s námahou staví na nohy. Sešlost p íbytku ji po_
někud uvedla do rozpak .
MINIMUM PloNÝRŮ
Jaío a gruntování náleži odjakživa k sobě A zvláště letos.
o slavném v ročí,by to měl b1h grunt jaksepat i, včetnémalováni. lape_
továni a lakováni, aby všude bylo pěkně a milo. Ale dost uvah. Papirovou čepici na hlavu a jedem!
CInu
les
c4u
za o7onouclťql-fit7.#r,rá
nom čárky trestné. l r stové. Ale na vnit ní
straně dve í od sk ině, aby na nablyska_
nych rámech nestrašily' Matka je jak známo po ádná. Proč by ne? P i pohledu na
ubohost sta eckého bytu AnduIa je1í poádkumilovnost celkem vitá' A jako by ji
p išly vhod teprve právě ted', vzpominá na
matčiny vzpominky z dětství. které zpravidla pouští jednim uchem dovnit , druh1im
ven. Matka o nich mluvivá nerada, ale p esto už si je musela Andula vyslechnout.
Vyrostla uprost ed špínya zmatku, vyžehlené šaty nosila, až když se naučila žehlit
sama' Jeji otec. Andulin dědeček, byl pi-
vymysleli zvlášť pro ni. Aby nesahala na
psy.
Proč se ji u všech všudy náhle zdá, že je ta
historka pravdivá?
To všechno zprisobuje ten skličujícip ibytek.
Ale pes p ece prašivy neni!
Sta ena pokorně objastluje, co je 1asné'
,,Už je, chudinka, stará."
,,Kdy byla v pátek venku?" Matka se jen
tak nevzdává, život ji naučil.
Vždyť ano, bude to opravdu pravda, že život ji naučil, tak co už mě to zas nutí špičkovat proti ni? Andula se v tu chvill kaje,
o
Ze všeho nejd iv Uchopte klešté štipačkya zbavte stěny všech
skob, h ebíkrj a šroubkr]' Pak zdi navlhčete vodou a špachtli odstra te vrstvu staré malby všude. kde je popraskaná, Pokuste se
odstíanit i jiné nerovnostr a nádory, aby pak šla práce dob e od
ruky.
Pak pomoci špachtle a sádry zaplrite všechny krátery po h ebi_
kách, praskliny a prolákliny. Někde bude stačil jen vet it štětcem
sádrovou kaši' Neopome te opravované misto p ed zatvrdnutim
sádry ohladit štětcem namočen1im ve vodě. pokud ovšem.nemini'
le vyzdobit zed'klubovny či pokoiiku kousičkem nrěsični krajiny'
10111
jenže _ iak si má pomoct7 Popouzeji ji
matčiny izné otázky: ,,Tak kdy byla v pá-
tek večer venku? Mezi šestou a sedmou,
ne?"
,,Ne, to ne . . . Chodím s ní jenom hodně
pozdě. Potmě: aby nás lidi tady neviděli.
A táhnu ji za sebou na š r] e, to aby vribec
šla. Co ztloustla, je líná."
,,Mám vám to vě it?" Ještě se nezbavila
podezíravosti',,Nikomu nemrjžu vě it."
Stará žena ji nep esvědčuje, jen se na ni
bojácně divá. A matka, aby se nemusela
divat p imo na ni, uhnula očima zas k vě_
cem. Mimo' jiné vidí i dochovany záznam,
jak rostly sta eniny děti, kterého si Andula
všimla už d iv' Taky jí t eba došlo, proč
dvouk idlé okno vedoucí nad schody na
balkon je zvenčízatemněné prostěradly.
To aby dychavičn'i'pes, když už nemrjže
na procházku víc než jednou za den, si
mohl po libosti vycházet nadychat čerstv '
vzduch a nebylo ho p itom vidět z chodní-
ku či odnaproti.
Kolik už na svych pochrlzkách za dva dny
potkali pejska ! A každ 'má dočista jiny
d vod, proč psa má. A k tomu psu dočista
jin vztah.
Je něco i na báiích, že se pán a pes p ipodobní, až jejich v'iraz neni k rozeznáni.
Zvlášť ke stá i. M že to b t komické, ale
i smutné.
Vtom dostala Andula nápad, kter1i 'ji pro tu
chvíli dělá dob e: Jejich p irodovědn
kroužek se stará o zvi ata na školnich
chodbách i o zví ata V zoo, tak proč by ne_
mohl do své vědecké péčep ibrat i psa té
staré ženy? Andula se samosebou spolu_
učastni. Když má pes hodně pohybu, doži_
vá se vyššíhověku. Tenhle se musi' už
kv li své pani, dožit hodně let. Však ho
s Terezou proženou! A nadšenečkovép i_
rodovědci mu naordinuji redukčni dietu,
táta napíše na vybor, aby se sta eně prominula psi da , pes se pak bude venku pohybovat beze strachu, a když už ho budou
mit se všímvšudy na starosti, tu a tam
na procházce s ním té babičce taky na_
koupí a v bec' Zkrátka
uplně p edělaji
svět.
-
Matka nebude proti: nakonec se V ní ozy-rekla:
vá |ejí lepši já. už babičce smí livě
,,No dobrá."
,,A neudáte mě?"
,,Já mám jin1i starosti, paní."
,,Má|ková," p edstavila se ochotně sta e_
na a podala jí ruku, což matku pohnulo,
aby jí pravi kou tu ruku stiskla a levičkou
ji na uklidněnou pohladila' Tak něžně jako
Andulu, když 1e nemocná, a k tomu tak ne_
čekaně, že se Andula Venku octla V pokušenísvou matku, dceruščinou zásluhou
poničenou a ustaranou. za tu hladivou ru_
ku vzit. Ale co kdyby se mi maminka vyškubla ?
Bylo by po kouzle.
Takže nic'
Až doma to na ni p išlo. Když se uložila do
postele' Nezadržiteln pláč. Jsou už zase
jen sami dva s tátou, matka by ji nejspíš
strčila hlavu pod kohoutek umyvadla, táta
p echázi za dve mi jejího pokoje a poslcuchá, jak tam breči. Rameny 1í lomcuje
TVŮRcl ANlMoVANÉHo FILMU
Ta prudká potopa včera dopoledne, která
ji kv li bílému peiskovi p epadla na chodniku, byla proti dnešnímu vleklému, use_
davému pršeni legrace. Nebylo breku už
dost? Ne. Což m že p estat? Jak si jen se
všim poradí7
V tátovych krocích se dá uslyšet bezradnost' Cím Andulu ukonejšit? Vejit k ni7 Ne-
veiít k ní7
Nevydržel a vchází. ,'Andulko, ty máš
strach ze zejt ka?" Sedá si k ní na postel.
,,Ze zejtÍka?" zvedla p ekvapeně oči.
,,No, máte p ece jít . . ."
,,Vim, do nemocnice," skočila mu do eči'
Ale nedbalost je|iho t nu svědči o tom, že
sděleni nep ikládá v'i'znam. Vždyť tohle
zdaleka není jedin d vod k pláěi!
,.Poslouchej, proč teda v bec brečiš? Pro_
tože se nám Vystava pokazila? Tak ekni
aspo ano nebo ne," naléhá otec,,,p ece
neisi hloupějšínež m j počítač,ten taky
odpovídá na otázky."
,,Já nevím . . ." vzlyká Andula. ,,Asi, že někter'i'psi chodíjak žensk'i k holiči a jin'i
jsou vyhozen1i. A že se mě včera ten opuš-
těnej pes bál . . ."
,,Proč by se tě bál?" utěšuje ji otec'
,,Ty se taky bojiš našímámy."
Po tomto prohlášeni se.ii pokusil pohladit
na uklidněnou po vlasech.
Ucukla.
Nikdo nemrjže pochopit, proč se b ichabol, kteni'citila v posledních dnech, ta sev ená pěst v b iše, ten nep etržit 'strach,
náhle proměnil ve světabol. Nikdo ji ne_
mťržepochopit, protože ani ona neví
p esně, pro co všechno breči' Že se nem "
že s matkou dorozumět, i když už k tomu
měla blízko? Ze prožila matka ošklivé dět_
stvi7 Ze je jí líto, v čem žije ta sta ena?
Je toho na ni moc. UŽ vi, že skutečnost
má nějaky dalšírozměr, za všim je jáma,
propast, do které padá, i co se zdá prosté.
Už když byla malá a vodili ji do cirkusu, už
p ece ani tehdy nemohla se všemu smát.
To proto ii asi bylo líto zví at, že nějak nevědomky vytušila, co je za tou libivou roz_
cvičkou medvěd . A jako byl za vystupem
smutn}ich medvědr] p edváděnrich leskl1imi zpupnymi panáky skryt'i bič, je neviditelná skutečnost i za ostatnimivěcmi. zvíaty a lidmi' Zakaždym něco. Za jin1imi to,
co chtéjía nemaji.
Pláče zkrátka nad cel};'m světem, už se jí
zase nezdá, že by šel jednoduše p edělat.
Je ií lito všeho, i že Vit Pid'alka má s Hálov mi kluky tajné spiknuti a na ni že kašlou,
a tála že vypadá iako bačkora, ale ona ho
má ráda. Totiž nevypadá; je. T eba si
chvilku začne Íoukat. jako p i hádce dneska, ale hned znovu spiaskne. Že nesplni její p áni, to by mu i odpustila, jenže on
s p ánim kupčil.'. něcoza něco.'.To už
načichl od matky7 A neumí ict nic k tomu, co se mu nelibi' strpěl okolo sebe lži,
a lži jsou nakažlivé, ted' je v nich Andula
až po krk a pěkně to odskáče.
,,Když mě se už nechce bejt na světě!"
vyvzlykala.
A otec, jak se dalo čekat, zas neví, co íct.
(Pokračování p íště)
vzlyká ní.
K samotnému malováni použijte některy z běžně dosažiteln1i'ch
prostredkrl. nap ' Remal, Primalex atd' P i práci se p esné dižte
návodu. Na stěny barvu nanášeite tak, že neid ív táhnete štětkou
vodorovně a pak barvu rozet ete tahy nahoÍu a dolri. P ipadné ko'
coury lze zaplašit pomoci vypriičenémali ské st ikačky, ovšem ra_
ději za asistence člověka zkušenějšího'
Slavn film Vzducholod'a láska, kter natočil J. Brdečka v roce
1947, měl mnohé společnés pozdějším Jak se
(1958). V
člověk naučil !état
obou p ípadech spolupracoval s malí em a velk m fandou
_
na létacístroje
Kamilem Lhotákem.
5. Muž
nini;
á emeset
Filmovi odbornici ve vzácné sho_
dě hovo ili o zasloužilém umělci
Ji ím Brdečkovi jako o muži mnoha profesi. Byl filmov kritik
a kreslí (to když začínal), ale i fil_
mov vytvarnik, scenárista, režisér. Je trochu škoda, že dost divák má jeho jméno spojeno jen
s hranli'mi filmy. Byť by to byl
dnes už legendární Limonádovli
Joe, Adéla, která neveče ela či
Tajemnli hrad v Karpatech. A p itom Ji i Brdečka natočil za svr)j
život t icet animovanych Íilm ,
pohádkové íše.
.
k
a spustite' síp tentokíál
ovšem ,,laina" by měla b,it iak vyšitá.
í''H""?'"'3ill:"1'JÍ':?;ilijo"'f
v hranicích
V šedesátrich letech byl Ji í Br_
dečka nejv1iznamnější osobností
našeho kresleného filmu. Je pro
jeho tvorbu naprosto typické, že
se nespojoval trvale jen s jedním
nebo několika málo v1itvarníky.
Naopak, volil ke spolupráci pokaždétoho, kdo dokázal ne.ilépe
postihnout jeho, režisérovu vytvarnou p edstavu o námětu.
K Brdečkov m spolupracovníkrim
pat ili Kamil Lhoták, Jitka Walterová, Ji í Salamoun, Zdeněk
Seydl, Ludmila Ji incová, Pavel
Sivko, Adolf Born . .
a jak'ich Íilmri!
ovšem ted'po pravdě pat í dodat, Pozoruhodné je i to, že Ji í Brdečže tento tvrirce je v našem seriálu ka o sobě prohlašoval, že se necíti byt tv rcem film animovan ch
vyjimkou, protože netočil filmy
pro děti. Zkusil to dvakrát a zjistil, v pravém smyslu tohoto slova,
ale filmt], které jsou t a k é aniže to neni jeho doména. oproštěn od touhy experimentovat na movány.
tomto poli, věnoval se už jen ani- (Apropo - slovo animovany pomovan m film m pro dospělé. chází z latinského anima _ duše'
A protože o tom tu ještě nebyla Animovat tedy znamená oživit,
eč, ekněme si k tomu něco více. vdechnout život nehybné kresbě
Jakysi ,,samoz ejmli p edpoči loutce, takže se začne na filmo_
klad", že animovany íilm je určen vém plátně h'ibat.)
vlihradně pro dětského diváka,
Ale vraťme se zpátky k Brdečkovi.
'Nelpěl na tom, aby se kresba rozzačal brát velmi záhy zasvé. Už
koncem čty icát\ich let natočil Ji- hybala onou klasickou cestou
í Trnka pro dospělé několik f ilumorného fázování. Jeho speciamťr: Spalíček,Arii prérie, Román litou byla animace kamerou, anis basou. Zpočátku sice stále p e- mace prolínáním a filmovym st i_
trvával názor, že animovany f ilm
hem, čímždosahoval novych, tremá blit p edevšímpro děti, ale ve obvykl1ich a pťrsobivlich vysledkrl.
filma ské praxi se čímdál víc
ukazovalo, že animovany film má
JrL)
Foto F. ZAHRADNICEK
dost vyrazovych prost edk , aby
Rozhrani bilého stropu a barevné zdi vyznačite nejlépe tak. že tenprovázek v délce zamrl'šlené linky protáhnete práškovou barvou, iiž hodláte použit k malováni, na jednom konci jej p idrží
v požadované vliši kamarád či h ebiček, 1a druhém vy a volnou
rukou provázek natáhnete
Vylád ilisložitou myšlenku, doká_
nevyleti,
A ještě pár rad na závěr: Barvu zkoušejte nejraději na samotné zdi
lak. že ii nanesete a vyfénujete' _ Jen dob e p ecezená barva ne_
má tendenci dělat čmáry a kocoury. 0d každé z použit}ich barev si
odlijte trochu do skleničky pro p ipadnou opravu'
PROGRAMUJEME NA POCITACI
,S
si
12
Karknl
čarodějka pro programátory, protože
umož uje použit nové slovo už v prri-
běhu jeho definováni. Takže když
chci definovat t eba slovo pirueta
(p i které se šipka na Karlově hrudi
otáčíkolem dokola), napíšu toto:
PlRUETA zrunueruÁ
VLEVO VBOK
Uko;me,
KONEC
NEZNAM DvoJKRoK NAPls ZNAMY PRlKAz, sdělil mi robot Karel na televiznÍobrazovce p ipojené k mikropočítači
PMD 85 a pod to p ipsal
DVOJKROK ZNAMENA
doplnila jsem:
KROK
KBOK
KONEC
Chvíli jsem ho nechala, aby informaci strávil, a pak jsem mu
napsala právě definovanou instrukci :
PIRUETA
Karel si uložíslovo pirueta hned do
slovníku, a když dostane instrukci
PIRUETA, p ečte si ve svém slovníku
VLEVO-VBOK a udělá to. Pak si p ečte PIRUETA a vráti se znovu na začátek hesla' Znovu si tedy p ečte
VLEVo_VBoK a zase se otoči' Tak
by to šlo až do nekonečna, ale aby to
nezačala byt nuda, napočítápočitač
50 cyklr], a pak Karel napíše, že už ho
to nebavi a že mu máme dát novy
p iklad."
DVOJKROK
Co Karla ještě čeká?
NARAZ|L J9EM, oznámil mi otráveně Karel. Nevšimla jsem
si totiž včas, že stál nosem ke zdi ve vzdálenosti jediného kro-
,,Karel se pohybuie ve čtverci na
obrazovce a pokládá tam značky. což
jsou vodorovné čárky dlouhé asi
1 cm.Ztěchto značek Vystavi město.
ku. Chudák.
o
aoooooo
!ge!
.
Tohle všechno
m žeme Karla
naučit
ze základních primitiv a programo
vych konstrukci. A tím, že Karla učime, aby se učil, tim se sami naučime
- modernimu p ístupu k programováni a prisně logickému myšleni'
A o to tu .ide.
Uvažu.|eme o tom, že pro ty, kte í nesledovali akci Karel od začátku v deníku Mladá Íronta a v časopise VTM,
bychom základní pravidla hry znovu
Vysvětlili po prázdninách. Možná
právě na stránkách Sedmičky."
o
NEZNAM PRIKAZ VLEVO VBOK,
odepsal mi Karel. Ach jo, povzdychla
jsem sr' Zapomněla jsem mezi slovy
VLEVO a VBoK udělat pomlčku'
A Karel má p ikaz VLEVO-VBoK uloženy ve své paměti pouze s pomlčkou. Naštěsti je neskonale trpělivy a komunikuje s námi tak dlouho,
dokud nám nesvitne.
MARKÉTA sYNovcovÁ
a
Dopravn í
SoUtěŽ (1 )
a
oeoaŮaooo
o
o
eaaao
33000
-
to je p emisťováni někoho či
Doprava
něčeho odněkud někam, tedy pohyb' Ať
už jde o p emisťování nákupu ze samoob'
sluhy do lednice v kuchyni nebo obrovské_
ho strojního za izení na druhy konec repu_
bliky či za oceán. A každ1i pohyb musi mit
svťrj ád' Proto pÍo všechny druhy dopravy
jsou takové ády zpracovány, dokonce po_
dle mezinárodnich umluv a mezinárodně
platné' Doprava, uskutečnovaná po zem
s vlijimkou dopravy po
ském povrchu
je uprazvláštnich kolejovych tělesech,
vena pravidly silničniho pÍovozu. Tato pravidla musí V pot ebném rozsahu znát a také dodržovat každy, kdo se tohoto provozu zÚčastní, tedy i chodec.
S Karlem jsem si povidala prost ednictvím mikropočitačeve St edisku
pro mládež a elektroniku UV SSM.
o Karlovi
pak tamtéžse dvěma z jeho duchovních otc , s Miroslavem
-
Hášou a ŠteÍanemKratochvilem.
Co je to robot Karel
a jak p išel na svět?
,,Robot Karel je malá hranatá postavička, která se ob'|evi v levém dolním
rohu obrazovky po ,nakrmení' paměti mikropočítačePMD 85 programem
z magnetoíonové kazety. Pipáni tedy program - na kazetě bylo možné nahrát si v r]noru ve vysíláni MiNápad vytvo it Karla vznikl za oceánem _ na standÍordské univerzitě
v USA. Když měli tamějšístudenti
začítchodit na vyuku programovaciho jazyka Pascal, vymyslel jeiich profesor Karla jako prripravu pro programování ve vyššimjazyku. Aby byl
zábavněiší. dal mu podobu malého
robota, a protože si p itom vzpomněl
na Karla Capka, kterli slovo robot
proslavil, pojmenoval ho Karel. Tedy
doopravdy Karel, ne Charles.
Náš Karel se svym starším bratrem
nechal inspirovat, ale vlastní československy program je dilem dlouhlich diskusi mnoha odborniktl na
slovo vzatych. V konečné verzi ho
zpracoval ing. Tomáš Bartovsky, CSc.,
z Vysoké školy chemickotechnologické.
Co všechno Karel umí?
,,Ze začátku skoro nic. Stojí v levém
dolnim rohu obrazovky, na prsou má
šipku. Ta ukazuje směr, do kterého je
natočen. Umí několik slov už od narozeni, takzvanych primitiv, nap íklad
KRoK' VLEVo-VBoK. Neomezené-
mu počtu dalších slov ho ale mťrže
-
Cilem pravidel je zajistit všem učastnik m
dopravy bezpečnou a plynulou cestu' Pro'
to Vymezuji zprlsob chťrze i jizdy za všech
možnych okolnosti. P edevšim oddě|ují
chodce od vozidel. Chodc m ie pro ch zi
vyhrazen chodnik nebo krainice.
krofora.
naučit programátor.
a dolri vytahem, chodi po schodišti,
skáče z nejvyššihopatra s padákem ..
P i ch zi po chodníku jsme povinni chodit
Vpravo. tedy v pravé polovině chodniku ve
směru chr]ze. Proč? P ece proto. aby do
sebe protijdouci lidé nenaráželi a aby chťr_
ze byla plynulá. Proto se také na chodniku
nesměji vytvá et skupinky'
Karel zná i několik programovych
konstrukcí - KDYZ, DoKUD, oPA_
KUJ, zná podmínky zNAČKA, zEĎ,
šEVÉh'lrÝe HoD, JlH, ZAPAD,
ale
těmi začneme pracovat až později.
7e začálku by nám v tom totiž mohly
s
udělat pěkny zmatek.
Už se základnimi primitivy se ale mr]'
žeme naučit jednu z nejmodernějšíchzáležitostí v programováni a to ie rekurze' Je to ohromně sličná
Hotové bludiště. Naučíse v něm pro'
plétat, Vyhnout se zdi, chodit na jih,
aby na severu nenastydl, rozhodnout
se na rozcestí atd.
K nám do St ediska pro mládež
a elektroniku chodi kluci z prrJmyslovky, mezi nimi i filmov p edstavitel
Adama Bernaua ze seriálu Návštěvníci' A jeden z nich, Robert, p inesl
program, ve kterém Karel postaví ze
značek věžák, uprost ed jezdí nahoru
Na siInici. kde chodník neni, se chodi naopak po |evé krajnici. To je čast silnice
mezi vozovkou a p ikopem nebo jinym
okrajem silnice. Jenom tam, kde neni
chodnik ani krajnice, mťržeme k chŮzi po'
užítvozovku, a to těsně p i levém okraji.
Proč po krajnici nebo po Vozovce chodime
p i levé straně? Abychom viděli vozidla,
1edouci v naši těsné blizkosti, a mohli včas
reagovat, abychom.o nich věděli a p i mijeni se 1ich neIekli' Ulek na silnici je totiž
velmi nebezpecny. Vyvolá nesprávné re
akce a mťržezavinrt i dopravni nehodu'
Složitějšim chodeckym Úkonem je p e'
cházeni vozovky' P i něm často dochází
k dopravnim nehodám, proto zásady pro
správné p echázeni budeme rozebirat ve
všech možnych variantách' Ale to až p iště. Zatim si m žete vyzkoušet zásady pro
ch zi na chodniku a na silnici v praxi. Bude se vám to hodit po uve ejněni soutěžnich otázek.
(rub)
VYŠŠí
oívČío LINKA oŮvĚny
13
Batikov ane
domácí
šaty
Pomozte
se Vychovávat
Název dnešní Linky možná mnohé z vás
uvede do rozpakt]. A teď chvíli nečtěte
dál a zamyslete se nad ním.
Chcete b'/t i doma hezké? Udělejte si
spolu s námi domácí šaty. Budete na
ně pot ebovat 240 cm 90 cm široké
bílébavlněné látky, kterou však je
nutné nejd íve sepÍat. Sepranou
a usušenou látku pak ještě musíme
Tak. DouÍám, že jste se skutečně zamysle.
li. Někoho možná napadlo _ co je to za
hloupost, je p ece povinností rodič , ško_
ly, pion'irské organizace a t eba i rozhlasu
a televize, aby se starali o naši v chovu.
Jiné zase napadne _ jaké vychováváni,
jsem už skoro dospěl, a žádnou vlichovu
nepot ebuji. Dalšiho zas napadne _ pomozte se vychovávat . . . ale iak?
Sama za sebe mohu prohlásit, že ve vašem věku, to znamená mezi t inácti až
šestnácti lety, mi bylo slovo rni'chova velmi
proti srsti. P ipadalo mi, žejsem ,,snědla
všechnu moudrost", že žádné vrichovné
p sobeni nepot ebuli . . . Ale někdy' v takotr' ch slabších chvilkách, jako by se mi
otev elo okénko, jímžjsem mohla nahléd_
nout do té skutečné dospělosti, a tehdy
mi zatrnulo. Zahlédla isem totiž celou šíi
a snad i hrr]zu dospělosti. A vlastně ani
celou ne, o ní mladli člověk nemr]že mít
tušení. Jak musi b'it dospěl'i'zodpovědn,i
za sebe, ale i za druhé. Jak se musi často
op it jen sám o sebe' Pravda, v dospělosti
vám mrjže pomoci životni partner, ale na
to lépe nespoléhat, jsou situace, kdy mu_
site rozhodovat a jednat jenom vy sami.
A p edstavte si i tu praktickou stránku dospělosti, kdy musite samostatně jednat na
adech, samostatně hospoda it, za izo_
vat a udržovat byt, rozhodovat o finan_
cich. . . prostě, radím vám, zkoušejte si
občas to okénko do dospělosti pootev it
a srovnávat s tou dospělosti, na niž se momentálně cítite!
nakropit a dob e vyžehlit.
Na takto p ipravenou látku p iložime
st ih, kteni' jsme si zhotovily podle
našeho obrázku (velikost čtvercri je l0 x 10 cm, velikost st ihu 160).
Jednotlivé díly vyst ihneme včetně
p ídání na švy a oznaěíme si na ně
vzor batiky, kter vyvážeme podle
obrázku C. Mrjžete však zvolit ijinri
zprjsob podle vlastni fantazie.
Máme-li p ipravené vyvázání, začne_
me p ipravovat barvicí |áze . Použijeme na ni barvy značky Duha, na celé šaty budeme pot ebovat dva balíčky. Nemusíme'používatjen jednu
barvu. Chceme_li nap íklad ziskat
tmavě fialovou, tedy barvu šatr] na
obrázku, použijeme 1,5 baličku čer_
vené a p l balíčkuzeleně šedé.BarVu Vysypeme do odpovidajicího
množství vody a nejprve va íme
v menší nádobě asi p l hodiny. Po_
tom barvu p elijeme do velkého
hrnce (asi 10 l) a znovu pril hodiny
va ime. Do takto p ipravené lázně
vložíme namočenédily šatri a za stá_
lého míchání va íme opět ptjl hodiny.
obarvenou látku vyjmeme z hrnce
a ádně v několika vodách vymáchá_
me, do posledního mácháni m žeme
p idat trochu octa. z vymáchané látky odstraníme vyvázáni a látku ne-
Ale zase se vrátíme k v chově. Jen dom šliv'i'a hloup}i člověk si m že mysle-t, že
v1ichova konči dovršenim plnoletosti. clověk je vychováván a vychovává se po cel
život. Rodiče vědomě vychovávají děti, ale
cháme uschnout'
P ed vlastním šitim všechny díly
opět dob e p ežehlíme.P i šiti postupujeme tak, že nejprve p išijeme
k podélnému dílu rukávy, potom vsa_
díme bočnísedla, p išijeme vázačky
a nakonec začistímev'ist ih, založi_
aniž si to uvědomuji, děti vychovávají je.
A docela klidně prohlašu'ii, že jsem nadále, mimo jiné, vychovávána i vašimi dopisy. Clověk, kter se v dospělosti nevycho-
me rukávy, upravíme délku a šaty
jsou hotové.
P ipravila J. svoBooovÁ
Foto J. SOUMAR
Skola pletení
pro začátečníky(3)
-
Podle návodu v druhé lekci jsme se naučili
nejzákladnější druhy uplet . Abychom nepletly stále rovně, ale mohly t]plet podle
pot eby tvarovat, musíme se naučit oka
ujímat i splétat. Uplet tvarujeme bud'na
krajich, nebo uvnit ad.
Se zužováním na krajích rovného pletu
se zpravidla setkáváme p i tvarováni pr ramkri. rukávov,ch hlavic, raglán a rn _
st ih . K tomuto učelu nejlépe vyhovuje
splétání dvou ok hladce anglicky. Je-li pot eba u1mout vice než jedno oko, získané
oko z prvního splétání se navlékne zpět na
levou jehlici a první dvě oka opět spleteme hladce anglicky.
Se zužováním uvnit upletu se setkáváme
p i tvarování sukní pletenych odspodu,
svislych záševk nebo špičekčepic. Podle
druhu základniho vzoru volime splétáni
dvou ok hladce, obrace nebo anglicky, p ípadně ujímáme p etažené.
Splétánídvou ok hladce: PÍize je za
upletem. Pravou jehlici zabodneme zleva
doprava do dvou ok na levé jehlici, provlékneme p ízi a obě oka společně sejmeme z levé jehlice.
10.
11
vává a nevyvijí, je jako strnulá maska. Prostě _ měli bysté se sami rjčastnit na své
lnichově. Ten, kdo na vychovné pťrsobení
odpovídá odmlouváním, drzostmi
a schválnostmi, vlastně p eskočil jeden
článek mezi sebou a tím, kdo ho vychovává. Tím článkem ie myšlení. ony ty drzosti
a odmluvy z vás Wleti, aniž projdou moz_
kem. Mnozí .jich pak litujete. Jini si zas li_
buji
to jsem jim to dal! V něktenich rodi_
nách to vypadá jak p i pingpongovém u_
tkáni: rána, vrácená rána. A někde mezi tim
se vytráci to hezké, ten skutečn Vztah. To
všechno byste si měli občas uvědomit,
a už samo to uvědomováni je vlastně
kouskem v1ichovy, kterou p ispiváte sami
sobě' A ten z vás, kteni' bez cizího p ičině_
ni dokáže p iznat svou chybu, už udělal
hezkri kousek cesty Ve své sebev1ichově.
Právě tím, že člověk p ispivá ke své vlastní
uichově, dokazuje svoji morálni Vyspělost.
Dobré také |e najit si sv j vzor. A také
antivzor, iaci byste nikdy byt nechtěli. Ten
sv j vzor nemusite zrovna napodobovat,
spíš se dobírat jeho vlastnosti a srovnáVat
je se svymi. Usuzovat, kde m žete p idat
a v čem byste měli ubrat.
'
Splétání dvou ok hladce anglicky:
Píízeiezaupletem. Pravou jehlici zabod-
neme do dvou ok ze stÍany zleva doprava,
provlékneme p ízi a obě oka společně sejmeme z |evé iehlice.
12. Ujímání p etažené: P ize je za upletem. Pravou jehlici sejmeme první oko
z levé jehlice, druhé oko upleteme. Levou
jehlicí p etáhneme sejmuté oko pres upletené.
Splétání dvou ok obrace: P íze je
p ed pletem. Pravou jehlici zabodneme
zprava doleva do dvou ok. Provlékneme
p izi a obě oka společně sejmeme z levé
jehlice.
13.
Splétání dvou ok obrace anglicky:
P ize je p ed Úpletem. Pravou jehlici za-
14.
bodneme zleva doprava do dvou ok. Provlékneme p ízi a obě oka sejmeme z levé
jehlice.
Do osobnich dopisri jsem mnohym z vás
napsala _ udělej něco sám se sebou. Ted'
se mě jedna čtená ka zeptala, co tím
vlastně myslím. Tak tedy myslím tim právě
pomáhej p i své vlastní v1ichově'
to
-
Ukaž, že máš tu sílu. Hledej možnosti, kde
čem se zlepšit. Vite, on sice nikdo neni
dokonaly, ale na druhou stranu by lidé ni_
kdy neměli polevovat v usilí o své zdokon alení.
a v
Je možné,že se tahle Linka mnohym z vás
nebude libit' Ale vě im, že se najdou takovi, kte ise nad ní zamyslí' At eba mi ina_
piší,jak 1i pochopili a co si z ní vzali. A t e-
ba i co udělaji pro to, aby p ispěli ke své
v1ichově' Na jejich dopisy se moc těšim'
Ahoj!JINDRA
P ipravila z' lLlNČEVoVÁ
7
x
sE SEDMIČKoU PIoNÝnŮ
ooooooo
záměrrj uskutečnila jen p átelská smlouva
mezi česk 'm státem a Francií v čele s krá-
7 otázek
pro mladé historiky
3. KRÁL JlŘiK
Málokteni st edověk panovník se dostal
do čela českéhokrálovstvi volbou tak iako
í z Poděbrad a z Kunštátu (1420_1471|,
od jehoŽ narozeni uplyne 23. dubna právě
565 let. Králové většinou tr n dědili po
Ji
srn ch p edcích, p ípadně získali s atkem'
Volbě krále Ji íka na sněmu za českého
krále r. 1458 ovšem nahrála celá ada p iznivych okolností. D ive siln'i' rod Lucemburkri vym el, když znám ' Zikmund (syn
Karla lV.) se po létech bojti s husity na
českémtrrjně ani neoh ál _ byl králem od
vnuk
léta '1436 do prosince 1437 _ a jeho
.l453
doLadislav Pohrobek byl na trrin r.
sazen jako t ináctiletl' sám tedy vládnout
nemohl' Ji ik vlastně vládl za něho, neboť
byl už od dubna 'l452 správcem českého
královstvi, tedy druh'i'm nejmocnějším
mužem po králi. Mlad král Ladislav zem el už po čty ech letech vlády (kolovaly
nedokázané pověsti, že ho Ji ik nechal
otrávit) a obratn mi politick mi tahy si
tr
n zajistil Ji i, pocházející jinak z nep iliš
znamného šlechtického rodu. P esto to
byl král siln' , rozvážny a st ízli\^i, rozumnymi kompromisy zajistil zemi klid a náboženskou toleÍanci _ katolici i kališnici žili
za jeho vlády vedle sebe v miru'
ČE5Ko5LoVÉNst<Á pošrn
rn
o
V
tostné známky, které naše spoje vydaly
13. dubna.
Prvni z nich ie věnována mistrovství světa a EvropY v ledním hokeji 1$5, které se
v těchto dnech koná v Praze. Známka má
nominálni hodnotu 1 Kčs, symbolická
kresba |e doplněna oficiálnim emblémem
mistÍovstvi; ie Vytištěna rotačnímocelo_
tiskem kombinovanri'm čty barevn m hlubotiskem. Vychází k ní i obálka prvniho
'l905 byla založena Ust edni jednota čes-
kych šachistri. Známka nominálni hodnoty
6 Kčs je rovněž vytištěna rotačnímocelotiskem kombinovanym čty barevnri'm hlubotiskem v listech po 50 kusech; autorem
v1itvarn1i,ch návrhri ie akad. malí ka Anna
Podzemná, rytiny jsou dílem Václava Faita. l tuto známku doprovází obálka prvního dne vydání s p iležitostn m poštovnim
razítkem.
A do t etice novinka, která se teprve chystá
bude ji p íležitostná poštovni dopisnice s natištěnou známkou v hodnotě
5 Kčs k 100. rniroči narozeni spisovatt'le
a noviná e Egona Ervina Kische, která vyportrétem
1de 26. dubna' Známka
E. E. Kische, faksimile jeho podpisu a emblémem UNESco (Kischovo vyroči pat i
mezi letošni vyznamná v roči UNESCO) |e
vytištěna v barvě černéa červené. V obrazové části dopisnice je renesanční portál
Kischova rodného domu U dvou zlatych
medvěd v Praze' Autorem vytvarnych návrh dopisnice je akad. mali a graÍik Vladimir Ková ík, rytiny vypracoval akad' mali a grafik Bed ich Housa.
('p)
-
s
LR '85
Plicník léka sk se v lidovém léčitelstvi
s oblibou používalproti kašli a zánětr]m
pr dušek' Nejčastěji se s nim léčilynemo-
.'',ť'-," .'.:.,o
Y:*..*T:
$=arto
PIoNYRU 33
a
SEDMICKA
i
jako ,,husitskti
-
Jak jsme slibili p ed ddnem, p icházeli
ilnes v naši rubrice na adu dvě p íleži-
dne vydání. Autorem vri'tvarn' ch návrhri
emise je Petr Míšek,rytiny Vypracoval
Václav Fajt.
Dalši známka p ipominá 80 let šachové
organizace v Ceskoslovensku - v roce
_
pat il ovšem k umírněnému k idlu
husit a stál proti radikálním táboritťrm.
Jako chlapec bojoval i v bitvě u Lipan
ale na straně vitězné pan-ské jednoty, v adách kališnické šlechty. Ze by| Ji í i politikem evropského v znamu, dokazuje 'jim
p edložen návrh na vytvo ení mírového
spolku evropsktich zemí, na svou dobu
velmi pokrokoqi. Tato mezinárodni unie
měla brit nami ena proti nájezdrlm Turkr],
ale ieii posláni bylo širši_ zaiistit Evropě
mír, neboť všechny konflikty mezi státy by
ešil nejprve mezinárodní soud. Plán byl
velkorys'i', nenašel však podporu u někte_
nich panovnikri, zejména papež se iim cítil
omezen ve své moci. A tak se z velkych
Filatelistrlm
v sobotu
tradici vystupuje Ji
král"
lem Ludvíkem Xl.
Sv j v|iv rozši oval Ji i i v hodn, mi s atky
sv'ch dětí. Dceru Kate intr zasnoubil už iako devítiletou budoucimu králi sousedních
Uher, ktery se však stal v poslednich t ech
letech Ji ikova života jeho uhlavnim nep ite|em. Pokusil se vojensky zmocnit královstvi a r.1496 se dal v Olomouci dokonce
zvolit za českéhokrále.
oTÁzKA Č. 3: Jak se jmenoval tento
král, protivník a zárove zeť Ji
ho z Poděblad?
uhersk
i
Hledání zdravi
Dovedl by vťrbec někdo shromáždit všech-
no, co kdy bylo napsáno o užitečnosti
sportu a pohybu na zdravém vzduchu? By'
la by toho pěkná ádka knih' Pesto Však
těchto užitečn'ichrad dbá poměrné málo
lidi, většina dává p ednost ,,sportováni"
v k esle p ed televizni obrazovkou nebo
neju še na tribunách stadi n . A tak život
běži dál a zkouši na člověku, kolik toho vy_
drži. A vědci zkoušejína zvi atech, jak p ipadně mohou některé vlivy prost edí ptjsobit na lidsk' organismus.
T eba zvuková hranice v rozmezi sto až
sto dvaceti decibel už m že poškodit
zdraví. Hlukem o takové sile p sobili vědci
moskevské státní univerzity na krysy po
dobu dvě a pril minuty. T icet procent zvíat uhynulo, pětačty icet procent iich upl'
ně ochrnulo, deset procent jich ochrnulo
částečně,dalšich deset procent mělo porušenou pohybovou koordinaci a jenom
pět procent zví at z|jstalo zdrav,ch. Už
p ed těmito zkouškami bylo zjištěno, že
zv'išená mozková činnost nebo t eba rozčilenívyvolávaji kyslíkov'i dluh, télo v tom
okamžiku pot ebuje vétšímnožství kysliku. Proto byla laboratorní zvi ata chována
po dvanáct až patnáct dní nejméně šestnáct hodin v ovzduši, které odpovidá péti
tisíc m metr nad mo em. Po takovém
,,cvi eni" a aklimatizaci měly naprosto
steiné zkoušky s krysami zcela jiné v sledky: uhynulo jen 5 o/o zvi at, uplně ochrnulo
20ok,10ok jen částečně, porušeni koordi-
nace postihlo 25o/o zviiat, zatímco 400/o
z stalozcela zdrav ch.Tatočísla mluvi zcela jednoznačně: fyzická zátěŽ, trénink vyvolávající větši spot ebu kyslíku
iich
lidem p ipominaly nemocné plíce. odtud
také pocházi jeho vědecké rodové jméno
plíce.
Pulmonaria
-
Dnes vyznam plicniku iako by ustupoval
poněkud do pozadí, ale |e to možná tím.
že jsme ho zatim nepodrobili uplné che_
mické analyze. Vědci prokázali dosud p í_
tomnost kyseliny k emičité,slizov'i'ch lá_
tek a t islovin. T ísloviny plicniku napomáhaji ke srážlivosti krve a uplat uji se i pro_
tizánětlivě. Slizové látky zase zčásti urychlují odkašlávání'
zvyšuje odolnost lidského organismu.
Náš test
Dnešní test pat í k těm jednoduchym, proto vám (jenom pro kontrolu) uvádime
správné ešeni na str. 15. Vašim ukolem je
se adit obrázky kachen od nejmenší do
neivětši tak, aby vzniklo jedno slovo.
Plicnik léka sk' roste většinou ve světlych
hájich, Vykvétá v dubnu a květnu a dor sta V šky až t iceti centimetr . Jednotlivé
kvítky tvo í květenstvi známá pod iménem
vijan a mají pěticip'í' kalich. Koruna p ipomíná nálevku a většinou je červenofialová.
Plicnik se často pěstuje pro ozdobu i v za-
hradách'
V
některych zemich západni
V
a
květnu sbíráme pouze listy
Evropy |ej používajijako zeleninu, listy se
poiídajív iarnich salátech.
dubnu
i
s
1
5 Kčs.
apiky. Rostlinu sušíme rychle ve stínu,
p i dobré rniměně vzduchu, v maximálni
vrstvě pět až deset centimetr ' P i sušenÍ
drogu opatrně obracime, aby se nelámala.
M žeme použit i umělé sušeni s teplotou
do 50 " C. Správně usušená droga z stává
zelená. Za 1 kg usušeného listu se plati
Plicnik léka sk'i obsahuje poměrně málo
učinn'i'ch látek vhodn 'ch k léka skému využití.P irodni látky isou však pro nás nenahraditelné, a tak si rostlin, jakou ie prá'
vě plicnik, musíme vážit a sbírat je. Je|ich
léčivélátky nám ani dnešni moderní chemie nedokáže nahradit.
K' Kropáček
Foto l. Houser
bb
14115
Moucha
Ctyrikrát s Einsteinem
Hudba Ji í Helekal, slova Jaromír Cenkl, zpívajíPepa Me
len a Spolužáci. o Editio Supraphon, Praha 1985
tajence p edposlední část v roku Alberta
Einsteina. Rozluštění posílejte až p íště,po otištěníp _
slední k ížovky cyklu.
Hrajeme
se Sazkou (33)
(tlc sc
Jsou turisté sportovci, když si jenom tak
chodí po cestách, občas se zastaví a posvačí7Odpověd' je celkem jednoznačná:
ien tzv. turistice v konnostní se u nás vě_
nuje p es 15 tisic |idi, kte i mohou získat
i vykonnostni t ídy rrizn'ich stup , včetně
titul mistrťl nebo dokonce zasloužilych
mistr sportu. Jak vlastně turistiku, toto
ne'iběžnějši a nám všem vlastně nejzná_
mějši odvětví tělornichovy, definovat7 Je
to tělovychovná činnost spojená s aktiv_
nim pohybem a pobytem v p írodě, zpravi_
je^ji
n^ueho
d|t'
tuhot, lo
-la, lu *
rua
pro
by/
jcd-na,
tza
-la
mou
-
tt/
ně hk,
niš ne Í0 ješ- lě
te
-
VoDoRoVNĚ: A. Témě ; črdlo zraku; značka sokolovskych aut' - B. Chod podniku; t imístná čísla:eka
v SSSR' - C. Vojenské utvary; lehké onemocněni, chyba. - D. Kolem; dětská hra; zdravotnická pot eba. E. Tajenka'
- F. Nepohlavni potomstvo; holandské město, druhová čislovka' - G. Surová nafta, zpracováVat
the,
.1sem
hl-h/c tlo-btt r pÚ-t tcd-
na,
-
-
žc a l/]-tit či
n7-0t'-d/,,
ta rinsti
s*/c-il-cc
,-mo-ne-da rc
G. Opol'
-
2. Srok.
-
4. Ylo.
t2
B
ne-sa1e,
c
0
pži-ne-st nt nudlolaplru, nout)a,
'po*o-jc-nč
pozor na syo! llept!,
/o/cm *touh, /e-Jí bza*oÍ ditnisoužt,
t
t L.
dežívelmi oblibené, p edstavují jednu
z ne|zdravějŠich pohybovrich aktivit. 0rga_
nizovani turisté se ovšem podileji i na dal-
c*-nc-me
sro-j
tl.,
si- a-noi. na-dQt-
hi no-tu'-
p/s-nic"-*u
t
Í
ll
ÍJ.
1b:
I
šíchvšeobecně užitečn'chčinnostech,
jednou z nich je nap iklad značeníanebo
obnovování značeni turistick ch cest'
lc1sprirnžji' ho/-
(vitf
*/urr, noa-
t našt' !-r'-
ta
cht tlo-di
Spojka
lY
tt-h-e!
12 let _ Anna DoLEŽALOVÁ, St ekovska 1 342, 18200
Praha 8 (atletika, známky, hra na kytaru, angličtina
s dětmi stejného věku); Pavel GAJDA, u paní Bahošové,
Sárka32219,54l 01 TrutnoV (s divkou 12let); Lenka MALl_
-
NoVA, A' Zápotockého 1 222. 362 21 Nejdek (cetba,
znám'ky, moderni hudba
s divkou); Magda STUCHLl_
KOVA' Komenskeho 27, 687 24 Uhersky 0stroh l {lehká
-
Zajímavá slova
(tohoto čísIa)
lu si nlélne, Ív si
tv
Ío nim na
ni
ya-
rce
-
začalo ikat stejně, jako v ji-
ném slovanském jazyce kachně, se už asi
nedozvíme, dost možná k p enesení v1i_
znamu došlo žertem, ale také tu mohla se_
hrát roli okolnost, že kachny s racky na_
cházime na vodních plochách
ekách
obyčejně pohromadě. .
Do zákulisí hokejové kuchyně
tedy do
pražské Sportovni haly, kde probíhá mis_
a
-
trovstvi světa a Evropy 1985 v hokeji
_
nás zavedla reportáž na prost ednÍ dVoUstraně. V ni se hovo í i o mantinelech,
kten m se ovšem správně česky iká hra_
zení. Dnes se s tímto slovem setkáváme
asi nejhojněji p i hokejouich reportážích,
avšak p ed lety padalo častěji v kavárnách
a hernách, všude, kde se hrával kulečník,
iehož str]| ie rovněž lemován hrazenim.
A odkud se slovo do češtinydostalo?
Z italštiny, v nížse vyskytuje s tti'mž v -
znamem v podobě mantinello...
Když se ekne piruete. máte dojem, že je
eč buď o krasobrusleni, nebo o tanci.
Ovšem slovo lze nalézt i v článku o mikropočitačich(str. 12), kde ovšem je jen
v p eneseném vyznamu. Ve skutečnosti
totiž stále jde o rychlé otáčení kolem své
osy a slovo pochází z francouzštiny.
(um)
a natht/b,bnou
nehne,
di
"'
-''
u
r rli..o'* rr"rrr.
KMP
našeho p írodovědného názvoslovi J. S.
Presl, kteni tohle slovo nalezl v srbochorvatštině. V té ovšem raca znamená kachna
a racek je tudiž kačer' Presl pry p _
vodně íkal misto racek racka, ovšem později p evládlo pojmenovánív mužskémro_
dě. Proč se ptáku, kterého sta i Čechové
naztivali všelijak (m'i' morka, morče, bíly
morčák, mo ská vlašťovka _ což souvisi
se slovem mo e, dále vodni káně, kozá_
lc
sedne,
atletika, koné
s dětmi do 14 let); Martin DANĚK,
Vrchlického 681, 697 01 Kyjov (exotické ptactvo, zpěv, hra
na kytaru
s divkou 12 let); Sona oLsoVA, Sokolská
'1
218. 69681 Bzenec (sport, gymnastika, fota zpěvák );
René ZABL0UDlL, Snovidky 40, 683 34 p. Nemotice
(sport,'známky, odznaky
s dětmi 12 let); Magdalena
KADLclKOVA, B. Němcové M2,686 00 Uherské Hradiště
(pohledy, obaly od žvykaček, zvi ata);
13 let
Jitka NoVoTNA, Skoronice l29, 696 41 p Vlkoš
(zví ata, moderní i klasická hudba, četba, kresleni
s détmi do 15 let); Markéta H0lvlOLKOVÁ, Znojemska
l 1 1 6/54, 674 0l T ebíč(četba, populárn í zpěváci - odeprše
všem); Eva VEBRoVA, Kamyk 32, 41 1 02 Velke Žernoseky
(známky, hudba, rucni práce, psani na stroji, botanika
s dětmi 13-16let).
-
-
Když rackové krouži (str. 4), začinaji si
hledat hnizdiště, to se dozvěděl každ .
kdo si stejnojmenné vyprávění p ečetl. Ví
však také, proč těmto pták m ikáme prá_
.
-
A
turistiku, jejiž atraktivni odnoží je tzv. vysokohorská turistika, dále turistiku vodní,
na lyžích,cykloturistiku a mototuristiku.
Mě ítkem vrikonnosti jsou tzv. zápočtové
cesty, které maji nékolik stup rl obtižnosti
podle počtu dn , které je t eba absolvovat, délky trasy a jejiho ce_lkového p ev1i-
ček, koniček),
-
I
v
vě racci? lnu proto, že ie tak nazval
-
-
-
-
lla niyšli-yu lži-šcl soused Labins*i'
lloucha yllee 'ti-lo hroz|y ndfale''
V současnédobě rozeznáváme pěší
šení.Turistické odbory CSTV proživají
-
Nápověda: F. Edam'
stoleti, kdy rostl romantickli zájem o p iro_
du. V roce l888 byl založen Klub česk'ich
turistr], v devadesát'ich letech se pak za_
čaly tisknout prvni turistické mapy. Klub
československych turist vznikl
roce
v poslední době doslova konjunkturu, dál_
kové pochody se staly zeiména mezi mlá-
-
-
-
ka prožila největší rozmach v minulém
-
SVlSLE: 1. P edložka; plovoucí led.
2' Rusky lhrita; ro'
vina'
3. Jugoslávsky p ístav; polodrahokam-'
4.Značka ostravskych aut; aÍricky slon; poté. 5. Casové udo_
bí; části vozťr; sloni zub.
6. Světlocitlivy papir; symetrála.
7. obec na Karvinsku.
8. Mužskéjméno; náměty'
9. Ledovcová proláklina; anglicky star1i; ukazovací zá'l0. Nádoba U studny; chlapecké jméno; pobid_
jmeno'
ka'
11. Jediná; d sledek.
12' 0cištěni; název jedné
samoh|ásky.
13. Pobidka; Eliška domácky'
-
tj
-
kov; druh vinaH. Polodrahokam; vysoké karty, pasti.
l. Chem. zn. hliniku; 0lga domácky; kladná elektroda'
st,
dla spojená i s poznávaci činností.Turisti-
1920.
(3) Dnes je v
-
sssR
-
614068, r llepvu-68.yn Kponoaaa.3, xs. 1. 6ATl,1Ho14 oxcaxe (s divkou); 614O44'r. fleprr,rs-44' yn' Í1yxavap_
cKoTo Á' 80' xa' 35. n|oXoTH14K Mapr.rrre (s dívkou),
14 let
301 114, r. Tyna, noc. flnexaxoao, yn. Kanrrrria
13let
-
A' 12, BEAEPHI4KOBA Ílela (s dívkou nebo chlapcem),
241 021 , r' Epnlcx-21 , yn' Kpacxan a a, flAHÁhK tann (sbí'
rá známky, pohlednice, kalendá e
s dívkou nebo chlap_
cem); 163 046, r. Apxanrenscx-46, np. O ao4xsrn xaran,
p- 69' xa.20 cEMEHoBol4 Tarsnle (hudba, sport,
s dív'
-
-
-
a německy): 344 092' r ' Pocroa-rra-.!oxy' .Qo poaonscxoro
xs 38 ETOPOBOh Haransr (hudba, klavir s drvkou
nebo chlapcem), 164594, ApxaxrenscxaR o n.. BrnorpaAoscxl p-oH n/o Ycrssaetura. a. 62. yn. Ilovoxocosa.
ÁPo3ÁoBol4 Haraue (s divkou nebo chlapcem);
15 let
428 017, 9e oxcapur, yn. [yroacxoro a. 20, xe. 28,
Ml4XAl4I]oBy Anexceo (s chlapcem
německy a rusky),
245142, Cyucxan o n.. lnyxoacxrrl p-ox, c. lyraeu, EPEMEHKO Csernaxe (s dívkou); 603 l37, r' fopsxn , pep. 6e_
uJaHueBo A. 12. AV5I./'HVHA naplca (s dívkou); 665310,
ly'pxyrcxan o n'' cralqrR Kyrlryx, yn' 6enlxcxoro Á' 12'
xa. 2, CMAÍIHHl4HoBoŽ onure (s dívkou nebo chlapcem)'
-
28.
-
-
POLSKO
Chcete si dopisovat s polsk mi harcery? oddíly i jed_
notlivci mohou psát na adresu:
Vl. Szczep Harcerski im. Szarych Szeregow przy Szkole
podstawowej Nr. 11,41 -100 Siemianowice Sl., ul. Slowackiego' Jde o harcery, kte i se specializují na spojovou
techniku, z vaši strany tento zájem není podminkou. Psát
mrižete polsky' rusky i česky.
Trombon
-
-
1;_i
202633,
kou nebo chlapcem
rusky a německy);
l-lsrn_
aacxlti p-x, Kalenl Ílrnne yn' 1, YP6 Maprer (sport, kresleni, moda' hudba' kalendá e, suvenyry
s dívkou _ rusky
ŘrŠeruÍTESTU:
-
.,
rl;
t
!
}
J
]l
i
]
''|
Ť
!'l
,&
'P
3
t,b
ě
I
t
I
,
0
o
D
c
.q
CTENI PBO CHLAPCE A DEVCATA
NA SEDIV DNI
Tydenik pro chíapce a děvčata a Vydává česká
Ústiedni.ada PionyÍske oí9ani2ace ssM v Mladé Íronlě
a Ročnik xvlll a Adrgs8 radakce: sodmičk8 pion rť!'
orjm dětského a mládeinického tIsku ssM' Radllcka 61'
150 00 Praha 5 O Teleíony 54 93 46 9. 54 oo t3 a
oalnop's 123 3o2
ŠéÍÍedaktor
JoseÍ T\ič a zastupce ŠéfredaktoÍaRudolÍ
Pa enrca O Sekreta redakce Svatava Hrrschova a
6raírcky upravu]e Tomaš svoboda a Fotoíeporte l
Mrroslav Martrnovsky a Josef Soumar O Redakto r Lubor
Fa|teisek, Jaroslav Kop iva, Bojka Pašková, Markéta
Synovcová' Jan Tomášek' Jilji zárUba
Trskne Svoboda' graílcke zavody, n p ' zavod 5'
Praha 10 Malešlce O Rozšr u1e PNS O lnformace
o p edplatnem poda a ob1ednavky pir1rma každa
administrace PNs' pošta. dorUčovatel a p edplatitelská
st ediska a objednávky do zahraniči vy izuje PNS _
Ust edni expedice a dovoz tisku PÍaha, závod 01,
administÍace v}ivozu tisku KaÍkova 1 9, l 60 00 Praha 6 O
P edplatné na čtvrt roku l 3 Kčs' na p l íoku 26 Kčs.
celoročni 52 Kěs o Rukopisy, Íotogratie a kresby. které
sr redakce nevYžádala, se nev acerí a
Cena v1hisku l Kčs
Toto číslovyšlo v Praze 19' dubna 1985
o Mladá Íronta 1985
aocereaaeooaS0tot
t
4
.!!
q.
i!
3
a
B
ta
!
o
@
o
!.)
o
oeoosoS o
INDEX 47314
,.",1$g
5$e.:; sY.,,.rr
'
5eč'rcit'"
{E 1'., i.
\'./'V\--ír
naz>^,,
,