zpravodaj sk kesl ryu

ZPRAVODAJ
SK KESL RYU
Zpravodaj 3/2007
Nejdůležitější body:
• Je třeba si zkontrolovat
průkazy, známku a lékařskou prohlídku, zvláště
ti, co dělali zkoušky.
Pokud si urychleně
nedají průkazy do pořádku, zkoušky budou považovány za neplatné
• Je možnost si objednat
za režijní cenu DVD z 14
denního campu (3 DVD
á 100,-kč tj 300,-kč),
DVD campu s Shihanem
D.Hazanem (1 DVD
100,-kč) a zkoušky na
STV Dan (1 DVD 100,kč)
Uvnitř tohoto
vydání mimo jiné:
Mini výprava na
MČR FSKA...
2
GRAND PRIX
2007 H.Králové..
2
1.kolo NP pří3
jemné překvapení
Pražský pohár,
super soutěží..
3
Letní olympijské
hry mládeže
4
Letní camp v Radostíně super...
5
Již po 8 Shihan
D.Hazan a STV
Dan
8
Duben-Srpen
KESL-RYU SHOTOKAN & SAISHO KI DO-WWW. VOLNY.CZ/SK-KESL-RYU, 222959979, 777940769,E-MAIL:SK-KESL-RYU@VOLNY. CZ
ŽÁKOVSKÝ SOUTĚŽNÍ PROPADÁK NEPŘEKVAPIL...
První opravdu krásnou dubnovou sobotu (14.4.2007) strávili
ti nejmladší karatisté se svými
trenéry, rodiči a rozhodčími ve
sportovní hale v Praze, kde se
tentokrát konalo první kolo
národního poháru žáků. Je už
jakousi tradicí, že kategorie
mladších a starších žáků jsou
v naší republice nepočetnější a
ani tato soutěž nebyla výjimkou. I my jme zde měli své
zástupce a to jak v řadách závodníků, sice pouze kluky,
(Libor, Kuba, Ondra, Pim, Petr)
tak i rozhodčích, kde nás reprezentovali hned tři a to Karel
Kesl, Lenka Pilmannová a Pepa
Pekarovič. Soutěž se konala
pro nás dosud neznámé sportovní hale Na Zeleném pruhu, kde drobek nešťastně byl
řešen přístup na tribunu, ale jinak se zde
vešla tři zápasiště,
což mohlo alespoň
některé
účastníky
uklidnit, že nestráví
celý slunný den právě
zde a stihnout i zdravotní jarní
procházku. Začalo se přesně.
V kategorii mladších žáků, kde
bylo přes 40 závodníků, jsme
měli hned tři naše zástupce a
to Libora Podroužka, Ondru
Nejezchleba a Kubu Slanaře.
Nejvíce se dařilo Kubovi, který
v druhém kole sice prohrál
s finalistou, ale následně ho
čekala repasáž, kde jednou
vyhrál a jednou prohrál, ale
myslím si, že momentálně docela dobré. Musíme ještě zapracovat na nervozitce, která
jako by nám svazovala nožky i
ruce. Liborovi se nedařilo právě tak jak by rád, malá chybička
se dostavila a proto, že soupeř
nebyl tak dobrý aby ho vytáhl
do repasáže, skončila pro něj
soutěž, dalo by se říci dříve než
začala. Ale není důvod házet
flintu do žita, stává se i lepších,
je to jen poučení pro příště.
Ondra se snažil, ale chce to
posilovat a více se snažit
při trénincích, jinak to
nepůjde. Kategorie starších žáků byla ještě obsazenější než u jejich
mladších kolegů. Zde se
sešlo přes 60 závodníků,
a naše barvy hájili Pim
Brands a Petr Sládek.
Pim vyhrál první dvě
kola, ale jeho kata byly dosti
nezáživná, jako by ho vůbec
nebavily, a ve třetím kole narazil na soupeře z Kamury, který
opravdu bojoval a verdikt rozhodčích byl dva
jedna pro soupeře a
zde Pimovi šance na
medailové
umístění
skončili. Více se dařilo
Petrovi, který se probojoval až do 8, kde
sice skončil, ale jeho
kata jsou stále lepší a je
chvályhodné, že myslí na věci,
na které je upozorňován na
tréninku. Ještě budeme muset
snížit postoje, hlavně kibadači,
takže dřepy, dřepy a ještě jednou dřepy Péťo. Ale s jeho
výkonem spokojenost. Odpoledne začala soutěž
kumite, a ani zde
se nám příliš
nedařilo. Pim (st.
žáci do 60 kg) a
Petr (str. žáci do
40 kg), oba dva
vypadli v prvních kolech. Pim
bojoval s určitým respektem,
pravdou je, že se poprvé ocitl
mezi těmito borci. A Péťa je
zase až příliš hodný, přitom
pohyb po zápasišti i technika
vcelku dobré. A posledním
našim kumitákem byl Ondra
(ml. žáci do 30 kg), který vybojoval bronzovou medaili. Ondrovi opravdu nechybí chuť
bojovat, ale občas
chybí drobek technika. Pochvala patří
čtyřem
slečnám
z našeho
oddílu,
Lucce
Papíkové,
Fínce
Frýbové,
Markétce Kotěrové a Daniele Sárazové, které i když
zajisté mají na práci příjemnější
činnosti, se rozhodly strávit
část krásného dne v zavřené
v hale a podpořit své mladší
spolucvičence, za to jim dík a
snad i jim až budou soutěžit
někdo přijde zatleskat.
Jen pár slov nakonec. Chci-li
být opravdu nejlepší, tak se
podle toho také musím chovat,
to znamená cvičit na každém
tréninku, pokud jsem na soutěži, tak si soutěž užívat a ne ji
jenom přežívat, protože v tom
případě je lepší na soutěž vůbec nejezdit. Musím totiž pamatovat, že na tu soutěž mě
někdo doveze, pak tam celou
dobu někdo sedí, čeká na mě,
drží mně palce a já nejsem ani
schopen se mu za
to vše odvděčit
tím, že ze sebe
vydám maximum.
Nemusím
být
první, nemusím
ani stát na stupních vítězů, musím jenom sám
vědět, že jsem proto být nejlepší v tu chvíli udělal vše. Na
to by někteří naši borci měli
pamatovat. Dík dopisovateli Hance
Vašíčkové a není co dodat.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 2
MINIVÝPRAVA V DĚČÍNĚ NA MČR FSKA ÚSPĚŠNÁ NAPŮL...
Na tradiční Funakoshi CUP,
který byl současně MČR FSKA
se vypravila z našeho SK minivýprava ve složení náčelník,
Hanka Vašíčková, Tomáš Linke, Veronika Selucká a Libor
Podroužek. Libor v nejmladší
kategorii nejel špatně, probojoval se v dobré konkurenci
do třetího kola, ale zde s nepříliš dynamickou katou skončil. Stejně dopadla i Veronika,
která se probojovala do druhého kola, ale na další postup
by musela více překousnout
nervozitu a katu zrychlit alespoň přibližně na reálný boj.
Hanka se představila katou,
která měla velmi dobrou úroveň a posun ku předu byl evidentní, ale domácí závodnice s
přispěním rozhodčích sice
překvapivě, ale zvítězila. Dost
dobře si vedl Tomáš Linke,
který svými katami demonstroval stálé zlepšování a i
když v silné konkurenci podle-
hl v boji o třetí místo, byla s
jeho výkonem spokojenost.
Už to vypadalo že pojedeme
domů s prázdnou ale Markétka KOTĚROVÁ byla jiného
názoru a dobrým výkonem
zajistila pro náš SK vítězství a i
titul. Druhé vítězství se zadařilo i ve veteránech zásluhou
náčelníka výpravy a tak se
domů jelo spokojeně i
když jako vždy, rekapitulace výkonů naznačila do
budoucích tréninků jen a
jen hromadu práce. V
každém případě zde patří
poděkování všem, kteří se
zúčastnili, protože i účast
na různých soutěžích naší
republiky dělá určité dobré
jméno klubu a hlavně rodičům Milošovi Linkemu a
Liborovi Podroužkovi,
kteří krásný víkend vyměnili za prostředí podstatně
méně atraktivní.
GRAND PRIX SICE ÚSTUP ZE SLÁVY, ALE I PŘES TO POCHVALA...
Jedna z nejkvalitnějších, jestli
ne vůbec nejkvalitnější soutěž
ČR, mezinárodní GRAND
PRIX Hradce králové (28.29.4.2007) dopadlo pro náš
klub oproti loňsku sice propadlištěm z 3 místa až na 9 v
hodnocení klubů, ale vloni
také bylo plno věcí jinak a tak
řekněme celkem úspěch, když
vezmeme v potaz, že se této
soutěže zúčastnilo 480 závodníků z více jak 60 oddílů. První
den byla na programu soutěž
žáků a zde se projevil dost
markantně ústup našeho SK ze
slávy v této kategorii. Daniel
DRAHOŇOVSKÝ po trošku
nešťastné prohře o třetí místo
ve stylové soutěži si to vynahradil v otevřené soutěži kata,
kde získal hezké stříbro. Jako
sběrač medailí pro náš SK se
ukázal Petr SLÁDEK, který
ukázal naplno svojí všestrannost a získal cenný bronz jak v
kata, tak v kumite. Doslova
zlatou ránou bylo loučení
Markétky KOTĚROVÉ s kategorií žákovskou, kde nejdříve
vybojovala stylový bronz a pak
kategorii OPEN v kata vyhrála.
Určitou trošku smůly si vybral
Pim Brands, když se mu povedlo prohrát o třetí místo v
kata i kumite. Druhý den si v
kata Anežka Kotěrová vybrala
to, co máme všichni minimálně
jednou za sebou a sice trošku
si přehodila techniku v jinak
dobře provedené kata a tak
jedinou cennou medaili a sice
bronzovou v kategorii ženy
vybojovala Péťa MACKŮ a
ještě stejnou hodnotou přispěl
do sbírky SK náčelník výpravy
ve veteránech. Rozhodně
nezklamaly ani Hanka Vašíčková, Lucka Papíková i Josefína
Frýbová, jejich výkon i když ne
medailový má tendenci stálého
zlepšování a to je dobře. Určitou pochvalu za svůj výkon
zasluhuje i David Lukášek
který v ml. dorostu
„projel“ boj o bronz.
Když to nešlo v kata
doslovnou žeň skvělých
výkonů i medailí rozpoutali naši dva špičkový
kumiťáci. Aramayis TOKHYAN přes svou nízkou váhu exceloval v kumite
BRH, kde sice na medaili nedosáhl (získal super 4.místo),
ale vynahradil si vše v kumite
do 60.kg kde získal skvělé
stříbro. Andryiovi PINKEVYCHOVI se rozhodně nezdál
počet medailí dostatečný a tak
skvělým výkonem nejdříve
získal 3.místo v kumite nad
80.kg a v nejprestižnější váhové kategorii BRH dokonce
stříbrný pohár za druhé místo.
Tím uzavřel sbírku medailí na
1-3-6, což sice
při naší vysoké
náročnosti není
nějaký přehnaný
rekord, ale na
tak kvalitní soutěž myslím hodně dobré. Pochopitelně opět velký dík rodičům, jejichž zásluhou se
nejen závodníci dostanou
na soutěž, ale i jejich povzbuzování je moc a moc
důležité nejen pro samotný
výkon závodníků, ale i trošku může pomoci při konečném rozhodnutí o výsledku.
Myslím že po čase si všichni
uvědomí, že rodičovský
servis který berou dnes
automaticky zdaleka není
všude běžný a budou si
vážit každého dne, který
jim někdo takto nezištně
obětoval a nebo v budoucnu obětuje….. V každém
případě patří ale poděkování všem, kteří se zúčastnili a
tím i dobře reprezentovali
svůj klub. Těm kdo si vychutnali obou denní soutěžní maratón patří dík i uznání dvojnásob, protože u
neděle která měla být teoreticky kratší zůstalo pouze
u teorie a teprve ve večerních hodinách se jelo konečně domů.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 3
1.KOLO NP ČSKe - PŘÍJEMNÉ PŘEKVAPENÍ… 1.MÍSTO ZE VŠECH...
Ani jeden víkend bez soutěže
pokračoval 12. Května a to
prestižní soutěží NP dorostu a
juniorů. I když nám dorůstají
do těchto kategorií kvalitní
jedinci, nějaké to marodění, či
výkonnostní stagnace, nedávaly nějaký přehnaný důvod k
optimismu. Nakonec však
velmi milé překvapení. V ml.
dorostu sice pouze Jarda SLÁDEK předvedl slušné kumite a
po zásluze získal cennou stříbrnou medaili. Markétce Kotěrové a Danielu Drahoňovskému „ulétl“ bronz o kousek,
tak že pouze bramboráček i
když na NP ne úplně bezcenný. V dorostu připadlo nepopulární 4. místo Fínce Frýbové,
ale s jejím výkonem spokojenost. Ve velmi kvalitní konku-
renci se však povedla dobrá
rána Davidovi LUKÁŠKOVI a
sice bronzová příčka. Pak už
se zazlatilo a na nejvyšší stupí-
nek dosáhla Anežka KOTĚROVÁ, která svým výkonem
potvrdila, že loňský titul mis-
tryně ČR nebyl náhodný a
pohár vítěze byl na světě.
Bohužel v kata to bylo vše a
tak jen kumite mohlo trochu
více zvednou prestiž našeho
SK na této soutěži. Tomáš
Linke tentokrát zabojoval
slušně, ale opět to stačilo jen
na čtyřku. Další zlato se však
podařilo Anežce KOTĚROVÉ,
už druhé a další přidala
velmi pěkným výkonem
Péťa MACKŮ. Tím
jsme vyčerpali dorostenecký „prach“, ale jako
poslední dobou, junioři
opět odevzdali maximální výkon. Aramayis
TOKHYAN i když v
poslední době času na
trénink nemá nazbyt,
stejně vždy předvádí
kvalitní nebojácné kumite a
tak nakonec stříbro hodně
dobré. U Tomáše REICHA, už jsme si na pravidelný medailový příděl
zvykli a tak zlato a pohár
pro vítěze jen potvrdilo že
patří již na stálo do absolutní republikové špičky. A
tak nakonec ze všech zúčastněných
klubů jme
skončili
úplně první, což je
zvláště na
soutěži
jako NP víc
jak cenné.
Gratulujeme….
PRAŽSKÝ POHÁR PO VŠECH STRÁNKÁCH SUPER SOUTĚŽÍ
Druhé kolo Pražského poháru
dalo pádnou odpověď všem
kritikům našeho SK, pokud
jsme někdy měli výhrady k
pořadatelům pražských soutěží. Tentokrát ve spolupráci s
PSKe a StřČ.Ske ukázal tým
skvělých pořadatelů SK Kesl
ryu pod vedením ředitele soutěže Miloše Linkeho, za výrazné pomoci dalších rodičů jako
manželů Piĺmannových, zbytku
rodiny Linkeových a p. Jirky
Lukáška, jak má vypadat dynamická, pohodová soutěž na
velmi dobré úrovni. I další
borci jako Vašíčkovi, slečny
Linhartovy, J. Pilmann, A. Tokhyan, A. Pinkevych, T. Linke a
další byli naprosto nepostradatelnými a ještě stačili udělat i
výborné výkony na tatami.
Velké poháry, květiny od pí.
Jany Brandsové a kvalitní rozhodčí v rámci možností jen
podtrhly kvalitu tohoto turna-
je. Nakonec i účast 150 závodníků celé republiky z 26 klubů
povýšili tento turnaj na
dobrý z hlediska kvality
konkurence. Borci našeho
SK nenechali nic náhodě a
nedali v počtu medailí nikomu ze zúčastněných klubů
tu nejmenší šanci a ziskem
22 medailí (10,6,6) se stali i
nejúspěšnějším klubem.
Exceloval opět Tomáš REICH,
který ziskem 2 zlatých a jednou stříbrnou medailí jen demonstroval svoje stálé čelné
postavení v republice v kumite
a všestrannost i v kata. Nemé-
ně skvěle si počínal Aramaiys
TOKHYAN ziskem 3 zlatých
medailí
v kumite! Dalšími
silnými osobnostmi, kteří přispěli svým dobrým výkonem
do sbírky medailí byl Jindra
PILMANN, který sice vynechal
svojí speciální disciplinu kata,
ale svojí všestrannost potvrdil
dvěma
poháry za vítězství v kumite
(váhovce a BR
H). Dále Andryi
PINKEVYCH a
to dvěma stříbrnými v těžké
váze a BRH, Péťa MACKŮ
zlatou v kumite a bronzem v
kata, Josefína FRÝBOVÁ stříbrem a bronzem v kata. Velkou radost ale přinášejí i stále
více se prosazující Libor PODROUŽEK v ml.
žácích, který bez
větších problémů
získal pohár pro
vítěze a milým
překvapení bylo
cenné stříbro ve
stejné
kategorii
pro stále se lepšícího se Kubu SLANAŘE.
Druhým
místem si částečně vzpomněl
na svojí úspěšnější dobu Pim
BRANDS a mohlo by být lépe,
pokud se bude i více a s větší
chutí trénovat. Bronz Davida
LUKÁŠKA na první pohled
vypadal jako málo, ale s výko-
nem dost velká spokojenost a to se z
hlediska trenérů
počítá více, rozhodně
kvalitu
svých kata potvrdil i následně
bronzem v mužích, a to už byla
docela bomba.
Tomáš LINKE si
po delší době sáhl pro
medaili v kumite s hodnotou bronzu a je jen otázkou času, kdy si udělá
pořádek mezi svými většími soupeři... ale platí trošku i to co pro Pima…
Celkový dojem z karatistické soboty více než dobrý, tentokrát ještě více než
samotné úspěchy byla
vynikající spolupráce a
týmová souhra nejen karateků našeho klubu, ale
všech zúčastněných kteří
se naprosto nezištně zasloužili o dobré jméno
našeho klubu. Pověstnou
třešničkou na dortu bylo
poděkování předsedy PSKe
novopečené mistryni Evropy pro rok 2007 v kumite
Petře Pecekové a předání
plakety na památku.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 4
NA LETNÍ OLYMPIÁDĚ MLÁDEŽE ČR 2007 KARATISTÉ PRO PRAHU BODOVALI
ze třídy, kde jsme spali i my
vysloveně chlívek a to už několik minut po příjezdu.
Ovšem o co bylo ubytování
prostší, o to byla strava luxusní, výběr ze dvou teplých jídel,
bohaté snídaně, zajištěný pitný
režim, a to všechno vedlo
k tomu, že některý sportovci
začali mít starost o svou váhu,
aby výborné jídlo neohrozilo
jejich samotný start na hrách.
Ale naštěstí se tak nestalo.
První večer se konalo slavnostní zahájení se zapálením
olympijského ohně , na kteseveročeského městečka rém se objevili bývalí olympičtí
výpravu žáků se svými trené- vítězové a ostatní sportovci
ry, a tak mezi volejbalisty, (olympijský oheň zapálila misflorbalisty, atlety, plavci a
jinými nemohli chybět ani
pražští karatisté. Možnost
reprezentovat kraj hlavního
města Prahy získali trenéři
Karel Kesl a Hanka Vašíčková, kteří vybrali nejlepší sportovce Prahy a mezi nimi dostali důvěru i borci z našeho
SK a to Daniel Drahoňovský tryně světa K. Neumanová) a
a Kuba Slanař. Olympionikem zaplněné tribuny a přímý přebyl i Pim Brands, který však nos měl atmosféru skutečné
nosil barvy středočeského olympiády a pokud si to každý
kraje. Všichni sportovci i ze sportovců užil tak jako my
jejich trenéři byli ubytováni ve trenéři, tak tato akce splnila
školách, každý kraj v jiné, pro určitě svůj smysl. Ty dny, než
Prahu byla zvolena ZŠ Elišky se dostala na program samotKrásnoh orské nedaleko ná soutěž karate jsme trávili
olympijského domu. Spalo se různě. Každý den byly samona zemi ve spacácích, ovšem zřejmě tréninky, ale někteří
slovo ubytování je hodně borci nejspíš nebyli na takovou
nadnesené, o tom by mohli náročnost zvyklí a tak jsme
vyprávět sami kluci, protože to následně museli omezit na
takový cyklisté a judisti udělali trénink jeden. Zatrénovat
Těsně před koncem školního
roku, od 19. do 24. června, se
konaly v Ústí nad Labem HRY
III. LETNÍ OLYMPIÁDY dětí a
mládeže České republiky.
Každý kraj vyslal do tohoto
jsme si byli i s libereckou a
jihočeskou výpravou, kde nás
přivítali trenéři Péťa Piskačová
a Mirek Hýsek se svými svěřenci. Podnikli jsme i několik
výletů, všem se nám moc líbila
ústecká ZOO, vyhlídka Větruše, kde si hlavně smlsla naše
bříška na zmrzlinovém poháru,
zrcadlové bludiště a další. A
samozřejmě co bychom to byli
za sportovce, kdybychom
nebyli podpořit ostatní
z pražské výpravy, a tak jsme
ve chvílích volna zavítali na
cyklistiku, atletiku, florbal a
ostatní sporty. Jednou večer
jsme se vydali do Olympijského domu do kina, ovšem o
kulturním zážitku se opravdu
mluvit nedá, bylo to spíše jak
někde v divočině, děs a běs,
řev, nevoňavo, vedro...
V sobotu přišel den D a naši
borci se vydali na soutěž. Na
dvou tatami se po upřesnění
prezentace rozjela soutěž a že
naši borci neudělali žádnou
ostudu o tom není sporu.
V kata Kuba Slanař ve své
kategorii mladších žáků patřil
k nejmladším, ale nebylo to
poznat, jeho heain shodan byla
opravdu velmi dobrá a v tu
dobu lepší být ani nemohla,
postupoval až narazil na
finalistu a boj o třetí místo
prohrál. Ale čtyřka dobrá, o
tom se nám ani nesnilo a
první body pro Prahu byly
na světě. Dan Drahoňovský
mezi staršími žáky nenechal
nikoho na pochybách, že na
olympiádě je právem, bohužel o finále prohrál dva jedna, ale bronz si už vzít nenechal a tak první placka pro
naši výpravu byla doma, to
jsme ovšem ještě netušili, že
se dočkáme i kovu nejcennějšího, a to zásluhou Matěje Dopity z klubu Vision,
který vyhrál kvalitně obsazenou kategorii kata starších
žáků. Ještě za zmínku stojí
dvě brambůrky, které získali
slečny v mladších žákyních.
Dan bojoval následně i
v kumite kde prohrál boj o
třetí místo, takže další nepopulární bramborová na světě, ale opět každý bodík
dobrý. A tak zásluhou všech
borců pražští karatisté nedopadli vůbec špatně a pro
náš kraj přidali pár důležitých bodů, aby se kraj Praha
umístil ještě lépe. Přes
všechno co se komu nelíbilo, ať už ubytování, nebo to
že jsme nenavštívili bazén si
myslím, že letní olympiáda
proběhla dobře, že jsme si jí
všichni užili a doufám, že
všem zůstane v paměti krásná vzpomínka na těch pár
dnů v Ústí nad Labem.
SEMINÁŘ S MISTREM SVĚTA LUCOU VALDESIM OPĚT VELKÝM PŘÍNOSEM
Již minulý rok bylo rozhodně trendu bylo pro rozvoj karate
dobrým rozhodnutím absolvo- kata zajímavé. Z našich se
vání semináře s mistrem světa letos semináře který se konal
kata L. Valdesim v polském
Těšíně a to hlavně z důvodů
jiných tréninkových metod
pro nácvik kata těch nejlepších. Zatím co loni to byly kata
Kanku Sho a Unsu, letos Gojushiho Sho a Enpi. Nejen nácvik kihonu pro kata a demonstrace kata pro optimální hodnocení dnešního soutěžního
26-27.5. zúčastnila Iva Keslová,
Jindra Pilmann, Tomáš Reich,
David Lukášek, Tereza Věchetová a určitě hlavně pro
aktivní závodníky byla tato
akce určitě další velkou motivací do další práce a trénování v karate-kata. Pro samotné trénování našich cvičenců je výhodou dostatek
materiálu a je možné si samotné DVD s nácvikem
kihonu i kata objednat u
vedení SK s tím, že DVD je
pouze pro potřebu osobního tréninku a tak i cena je
minimální. Jediná škoda je,
že účast karateků z našeho
klubu, který i když oplývá
mnohými špičkovými kumiťáky, ale má stále jméno
jako nejlepší kaťácký klub,
byla minimální... Tak doufám příště, ale to už asi
Valdesi bude u nás... pracuje se na tom...
Zpravodaj 3/2007
Stránka 5
LETNÍ CAMP KARATE 2007 V RADOSTÍNĚ...HODNĚ VYDAŘENÝ...
Pro letošní letní soustředění vybralo vedení našeho oddílu nové
místo a to bývalou ozdr. Radostín
nedaleko Sychrova, ke které byla
nedávno přistavěna velká sportovní hala. A tak se na tento camp
jelo s velkým napětím a očekávání
a to i u samotného velitelstva,
přeci jen nové prostředí, nová
místa, to vše přináší spoustu
úskalí a není těch co se zavděčí
všem. Ale i přesto jsme doufali, že
se bude místečko líbit a camp se
vydaří tak, jako všechny ostatní
před tím a že jich už bylo. V cíli
cesty nejen že duše našeho SK
„Big Méďa“ tj. Miloš Linke přivezl
tatami a ostatní pomůcky ke cvičení, ale ještě naplnil až po střechu
svůj vůz taškami, kufry a i různými
balíky tekutin a dovezl do ubyt.
zařízení, zatímco se zbytek vydal
přes mostík pěšky. Při ubytování
se vytvořila dvě oddělená křídla,
jedno pro kluky a druhé pro holky. A světe div se, tohle soustředění bylo po dlouhé době zase
jedno, kdy s námi jelo více kluků,
je sice pravda, že většina z nich
patřila sice k těm mladším, ale
kluci to jsou. Než vypuknul první
tréninkový čas, ti nejmenší objevili
společenskou místnost a neohroženě si v ní začali házet míčem, a
to již bylo jasné, že tady budou
trávit veškerý svůj mimotréninkový čas a tak se také stalo. Ještě že
paní vedoucí byla v pohodě a ani
míčové hry ani křik našich nejmenších ji v žádném případě nevadil. Malý si hráli ke své spokojenosti a starší seděli s velitelstvem
vedle v křesílkách a povídali,
prostě ideální prostředí, nikdo se
neseparoval na pokojích, všichni
na očích, blízko možnost uvařit si
kávičku či čaj, no co víc si přát. A
jak to bylo se samotným trénováním? Ráno se začínalo Tai-chi, ze
začátku bylo venku na čerstvém
vzduchu, ale někteří prosili náčelníka aby se konalo v hale tak
dlouho, že pak každé další bylo v
tepličku a s hudbou. Prostě pohodka. Ti kteří na Tai-chi dospávali se následně drobek proběhli, aby
pro příště více mákli. Následovala
rozcvička a pak šupky hupky naplnit
samotné testování fyzické kondice
bylo taktéž formou soutěže, popu-
břicha na snídani. Dopolední trénink byl rozdělen na tři skupiny,
s těmi nejnižšími technickými stupni
pracovala nejčastěji Ivča, ale vystřídali se u nich i Jindra a Váša. Další
dvě skupiny přísným okem hlídal
samotný šéf. V první části se trénovala technika, kata a kumite a druhá
polovina byla zaměřena na objem či na
dynamiku, takže buď
následovala společná
posilovačka a nebo
oblíbený atletický
trénink. Jelikož při
příjezdu byli všichni
rozděleni do týmů,
mohla během celého
ca m p u
pr o b íh a t
týmová soutěž, letos
jsme týmů měli osm,
takže bitka byla veliká. A týmových
soutěží bylo opravdu mnoho. Ty se
ve většině případů konali odpoledne a nebo tehdy jak bylo potřeba
vzhledem k počasí, byla štafeta,
Den Trifidů, Nemocnice na kraji
Radostína, Tribuna pro mě, prezentace svého týmu, Kufr, akademik
soustředění, boj o poklad velkého
psa a další. Soutěží se konalo
opravdu mnoho, takže každý mohl
vyniknout v tom v čem je nejlepší.
Je pravda, že některé byly letos
drobek omezeny neznalostí okolí,
ale myslím, že i tak se vydařily a
všichni do všech dali opravdu
všechno, jak říkali již mušketýři:
„Jeden za všechny, všichni za jednoho“. Proto již dlouhá léta děláme
týmy, aby se všichni i ti nejmenší
naučili spolupracovat mezi sebou.
Již tradiční Hollywood byl letos
drobek pozměněn, šéfové týmů si
na začátku campu vylosovali témata
a tak všichni netrpělivě čekali, jak
tradiční kulturní vyvrcholení letos
v Radostně dopadne. A dobře.
Všechny scénky byly zdařilé a musím říci, že někteří mě opravdu
překvapili a s radostí sem zkonstatovala, že mezi našimi karateky se
schovává nejeden herec. Ale aby to
nevypadalo, že jsme si pořád jen
tak pohrávali, tak přišly i horší časy
a jelikož vedení je šibalské, tak
lární železný karateka, byl kvůli
špatnému počasí přesunut do haly,
kde si všichni trenéři dali pořádnou práci s přípravou, využili se
kužele, tatami, tyčky, lapy, no
prostě všechno co bylo po ruce.
Měli jsme tři kategorie, nejmenší,
slečny a kluky. Všichni museli
absolvovat běh kolem tělocvičny
od 20 do 30 okruhů, následně
kliky za minutu, sklapky za minutu,
přeskoky za minutu, dřepy až dolů
za minutu, bojové provedení libovolná kata, kata s libovolnou zbraní, údery a kopy do lap, bylo toho
opravdu hodně a každý se s tím
popral po svém. Někdo šlapal na
doraz, někdo se příliš nezapotil a
někdo jel tak na doraz, že si udělal
úraz, že Vášo. Železným karatekou 2007 se stali v kategorii
nejmenších Martin Polanka a Zuzka Augustinová, ve slečnám Anežka Kotěrová a Hanka Vašíčková,
bylo to sice neuvěřitelné, ale obě
slečny měly naprosto stejný počet
bodů, a mezi chlapy
Vašek Dovolil. Další
soutěží, která byla
netrpělivě očekávána
hlavně těmi nejmenšími byl již 23. pohár
kata. Někteří borci
závodili úplně poprvé
a tak jim ti starší a
zkušenější, nejčastěji
šéfové týmů pomáhali. Všichni mákli, ale
vítězem se může stát
jen jeden a tak mezi mladšími
chlapci bez kyu a 8 kyu získal kov
nejcennější
Honza Zikl, před
stříbrným K. Winterem a bronzovými bráchy Vilímky. Ve vyšší
chlapecké kategorii vyhrál již
ostřílený závodník Kuba Slanař,
druhé místo V. Bartoška, a o
bronz se podělili J.Kubš a P. Horálek. Mezi mladšími slečnami došlo
k boji mezi D. Sárazovou a K.
Drhovou a první byla o kousek
šťastnější. Mezi našimi nejstaršími
slečnami vyhrála stále se zlepšující
Anežka Kotěrová, druhá byla
Hanka Vašíčková a na třetích
místech se umístily sestry Linhar-
tovy, Pája a Zuzka. A u chlapů
zlato bral David Lukášek, stříbro bylo pro Tomáše Reicha a
bronz si odvezli T. Linke a O.
Kumpošt. A jak šel tak čas tak i
camp se blížil zdárně ke svému
konci, ale to nás ještě čekaly
zkoušky na vyšší STV. Při nich
se mělo ukázat, kdo a jak pečlivě se během soustředění a to i
ve svém volném čase připravoval. Někteří borci byli hodně
nervózní, jiní méně, ale při
samotné zkoušce to nesmělo
být znát. A tak těm co zdárně
udělali ještě jednou moc gratuluji a ti co ne, tak těm vzkazuji,
že když doladí ty malinkaté
nedostatky, tak není problém.
A ptáte se kdo se stal nejlepších
karatekou? Mezi nejmenšími to
byl bezkonkurenčně Martin
Polanka, který je opravdu velmi
bystrý, šikovný, nefláká se,
prostě nejlepší karate, dále
Vašek Bartoška, je vidět že na
sobě skutečně hodně pracuje,
tak jen tak dál Vašku, u starších
už to bylo horší, a i když jsem
měl pár žhavých kousků, tak
některé z nich skolila zákeřná
choroba a tak se výběr usnadnil, mezi slečnami to byla Lucka
Papíková, která je opravdu
řádným příkladem jak by se měl
karateka chovat a u kluků Vašek Dovolil, to je borec na
správném místě.
A tak další camp je za námi, já
doufám, že se vám všem líbilo
stejně jako mně. Děkuji našemu
zdravotníkovi Ivče, velkému
Méďovi, který nezištně přivezl a
odvezl tatami a všem, kteří se
na tomto campu podíleli, i díky
vám byl takový jaký byl. Tak se
těším zase na nějaké další super
akcii.
Pozn.redakce: Díky za příspěvek H.Vašíčkové a jen dodatek,
všichni mistrovské stupně byli
perfektní, ale protože to bereme jako samozřejmost že jsou
nejlepší, nesoutěží o nejlepšího
karateku.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 6
VŽDY ÚSPĚŠNÉ ŠVÉDSKO NEBYLO ANI LETOS VYJÍMKOU
27. června naši tentokrát malinkatou výpravu (K. Kesl, H.
Vašíčková, A. Kotěrová, D.
Lukášek a L. Papíková) odvezl
obětavec Roman Kotěra do
Ústí nad Labem, odkud vyjížděli dva autobusy směr Švédsko - Öslov. Samotná cesta by
probíhala v pohodě, kdyby se
náš řidič nezamotal v Berlíně,
kde ztratil hodně cenného
času a výsledkem toho všeho
bylo, že nám ujel trajekt a tak
jsme museli čekat přes čtyři
hodiny v autobusech na další.
Ubytovaní jsme byli jako tradičně v tělocvičně a jelikož se
ve Švédsku změnili určité zákony, spalo nás tam proti
loňsku (120) asi jenom 40, což
byla příjemná změna. Jelikož
jsme měli volný pátek, nikdo
z nás nezávodil, udělali jsme si
vycházku po malinkatém Öslov,
zavítali do haly, pak objevili
výborné místečko, kde dobře
vařili a gyros se tak stal na další
dny našim oblíbeným jídlem.
Večer jsme drobek potrénovali,
lehký výklus, zopáknutí frekventovaných kata, protažení a pak už rychle
zpátky do spacáků,
protože letos bylo ve
Švédsko
skutečně
chladno.
V sobotu
nastupovali dorostenci Anežka, Lucka a
David. Jaké bylo naše
zděšení, když jsme
zjistili, že pořadatel
zrušil repasáž. Co se
dalo dělat. Anežka i
Lucka postupovaly
hladce, až narazily na sebe,
ve vzájemném souboji zvítězila Anežka a pro Lucku
tímto soutěž skončila. Anežka nakonec dosáhla až na
zlatou medaili, takže radost
byla velká. Davidovi se
v sobotu nedařilo tak jak by
si přál a představoval, ale
všechno
si
vynahradil
v neděli, kde v seniorské
kategorii získal bronzovou me-
daili. Já (Hanka)v nedělní soutěži
dostala prémii v podobě mistryně Švédska a pozdější vítězce
soutěže,
a
vzhledem
k neexistenci repasáže se mohla
jít v klidu převléci. Karel Kesl
startoval ve dvou kategoriích
masters. Získal kov nejcennější a
to když porazil svého dlouholetého švédského rivala. Následně
se objevily organizátorské zmatky a tak se všechny masters
kategorie jeli znovu. A tak Karel
získal další placku, tentokrát
stříbrnou.
Co se týče výsledků, tak naši
borci se určitě neztratili a předvedli své maximum, ale soutěž
jako taková byla strašná. Samotný fakt, že vyhlašování jednotlivých kategorií probíhalo při
soutěži kata, k tomu se nedá co
když někdo fotografoval,
vlezl nějakého závodníkovi
do kata. A tak mám takový
dojem, že na tuto soutěž
už výprava z našeho SK
vícekrát nezavítá, nebudeme podporovat soutěže,
které nemají skoro nic
společného s WKF. Myslím si, že je spousta jiných
soutěží, kde se nám bude
určitě více líbit než ve
švédském Öslov.
Poz.redakce: Díky Hance
Vašíčkové za pomoc při
dodávání příspěvků a jen
dodávám že bez repasáže
a v chaosu největším určitě příští rok už trpět nebudeme, ale v žádném
případě to nesnižuje skvědodat a tak se běžně stalo, že lé mezinárodní výsledky.
NEJLEPŠÍ Z NEJLEPŠÍCH ZA PRVNÍ POLOČAS 2007 PODLE OČEKÁVÁNÍ
Jako každoročně proběhla na
konci školního roku v našem SK
rekapitulace činnosti SK za první
půlrok, zhodnocení soutěží a výsledků našich závodníků. Jako vždy s potěšením vedení našeho SK
konstatovalo, že v krajských soutěžích nemá náš
klub konkurenci a po
mnoho let je králem Prahy. Ani v republice se náš klub
neztrácí a i když na některých
soutěžích nebyla úplně stoprocentní spokojenost, druhé až třetí
místo v ČR jen podtrhuje kvalitu
našich závodníků. Jako vždy byla
zdůrazněná hlavní činnost našeho
klubu a sice pomoc rodičům při
výchově ratolesti, udržení rodinného duchu a pomáhat, všem kteří
o to stojí, v osobní cestě karate
do. Při této příležitosti bylo na
místě poděkování všem rodičům,
kteří jakoukoliv činností, byť
„pouze“ odvozem karateky na
soutěž nesmírně
pomáhají našemu
klubu a hlavně díky
jim se dobrá práce
daří. Čekání na
vyhlášení nejlepších se tentokrát
neprotáhlo moc
dlouho (necelou hoďku a půl!!!!
posměváčci…), ale překvapení se
nekonalo. Z oddílu „C“ to byli
borci, kteří ať docházkou tak
tréninkovou morálkou opravdu
špičkově reprezentovali karate:
Míša Krejčová, Nikola Janoušová a
Matyáš Vilímek. V „B“ nám výkonnostně odrostla jednička doby
dřívější L. Podroužek, ale ač ještě
dost mladý, tak hodně dobrý ve
všem co dělá Kuba Slanař je jeho
důstojným nástupcem. No a nejlepší z nejlepších? Ve slečnách
nasadila k závěrečnému trháku
Hanka Vašíčková
a po zásluze
zvítězila a to
nejen velmi výrazným sportovním
zlepšením,
ale
především
tím, že je další
dobrou duší našeho klubu a jeho
závodníků. Stříbrná Péťa Macků a
třetí Markétka Kotěrová jen doplňují kvalitu dámského „ansáblu“
našeho SK a to ještě mistryně ČR
2007 Anežka Kotěrová se na
stupně vítězů z důvodu nemoci
nedostala. V mužích tentokrát
nikým neohrožován na pomyslný
Olymp vystoupal Tomáš Reich,
který byl nejvýraznější osobností
všech soutěžích které absolvoval,
po zásluze byl povolán do státní
reprezentace a navíc i on je tou
pravou duší našeho SK. Dvojka
Jindra Pilmann, který sice
nestihl tolik domácích
soutěží, ale o to větší
radost nám připravoval
účastí na soutěžích těch
nejlepších evropských a
světových závodníků. Třetí
Ary Tokhyan jen potvrzuje
kvalitu našeho SK, že mistr ČR
2007 se u nás dostane „pouze“
na trojku. Ale je jasné že díky
pomoci rodičům na bydlení ta
docházka hodně ubrala. Pravdou je, že všichni kteří se dostali na tabulku cti již mnoho
znamenají a můžou být na sebe
patřičně hrdí. Myslím že ne jen
dobré dárky by měli být všem
tou správnou motivací se dostat
mezi nejlepší našeho SK.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 7
LENKA PILMANOVÁ SLAVNOSTNĚ PROMOVÁNA A TEĎ HURÁ NA DANA..
Určitě je vždy
krásné,
když
někdo z členů
našeho SK dosáhne
nějaké
důležité životní mety, ať už je
to v jakémkoliv konání. Lence
Pilmannové se podařilo úspěšně dokončit vysokoškolská
studia a byla slavnostně promována na slečnu inženýrku. I
když na letním campu je prioritní tréninková morálka, díky
druhému šéfovi Ivče, která
zajistila hladký průběh campu
se delegace našeho SK ve
složení K. Kesl, H. Vašíčková
a J. Pilmann zúčastnila slavnostního aktu a mohla tak
nejen vzdát úctu dokončení
dlouholeté práce, ale i poblahopřát nejen za sebe ale za
celý klub s přáním všeho
nejlepšího do další cesty v
rámci živobytí. No a nevyslovené přání určitě někde viselo
zaměstnání vrátila do
doja a dokončila další
rozdělanou cestu stejně
tak úspěšně jako tu studijní. Mistrovský STV je
stejná výzva jako cokoliv
jiného a není jediný důvod proč i tuto výzvu
nezvládnout. V každém
případě ještě jednou moc
gratulujeme a dovolím si
pogratulovat za všechny
členy našeho oddílu.
ve vzduchu a sice, aby se Lenka i přes náročnost budoucího
NABITÝ SOUTĚŽNÍ PODZIMNÍ KALENDÁŘ JE TADY...
15.9.2007
15.9.2007
15.-16.9.2007
22.9.2007
22.9.2007
29.-30.9.2007
6.-7.10.2007
6.10.2007
13.10.2007
19.-21.10.2007
12.10.2007
27.10.2007
3.11.2007
10.11.2007
10.11.2007
10.-11.11.2007
17.11.2007
24.11.2007
1.-2.12.2007
NOMINAČNÍ TURNAJ REPREZENTACE
WAKIZAŠI CUP mezinárodní
GERMAN OPEN GOLDEN LEAGUE
BANZAI CUP
SEMINÁŘ KATA 2007 II.
CZECH GRAND PRIX mezinárodní
AUSTRIA OPEN GOLDEN LEAGUE
SHOTOKAN CUP
NP 3.KOLO ŽÁCI
MS DOROST-JUNIOR
PŘEBOR PRAHY
MORAVA OPEN
NP 3.KOLO dor.+jun. NORTH BOHEMIA
SILESIA CUP
GRAND PRIX
SEMINÁŘ H.KANAZAWA
BOHEMIA CUP
VÁNOČNÍ CENA
MISTROVSTVÍ ČR mládeže
Hradec Králové
Nymburk
Německo
Berlin-Německo
Praha-Modřany
Plzeň
Rakousko
Rychnov n.Kněžnou
Česká Lípa
Istanbul-Turecko
??
Kopřivnice
Ústí n.Labem
Odry
Lodž Polsko
Strakonice
Brno
Mladá Boleslav
Ústí n.Labem
všechny kategorie + masters
pro všechny zájemce
mládež včetně juniorů
všechny kategorie
všechny kategorie
všechny kategorie
všechny kategorie
všechny kategorie
všechny kategorie
mládež
nominovaní
JAK S NOVÝM ŠKOLNÍM ROKEM A SEZONOU KARATE
I když vlastně sezona v karate
pokračuje hlavně u mládežnických kategorií, možná neuškodí trošku si udělat jasno jak s
novým školním rokem. Pokud
se chci výkonnostně pohybovat na špičce ČR, je nezbytně
nutné pětkrát týdně trénovat,
odpustit si přehnané paření na
pc a pokud nestíhám kvůli
rozvrhu ani jednu a půl hodiny
tréninku, je třeba si udělat
trénink vlastní, ať již doma, na
hřišti a nebo v posilovně. Pro
nejlepší jsou nutné tréninky
pondělí a středa od 17:00 do
20:00 h. Úterý a čtvrtek od
18:00 do 20:00 h. Saisho Ki
Do je dobré trénovat i když se
chystám být např. mistr světa
v kata pro lepší koordinaci,
bojovou realitu a pochopení
kata bunkai. Oddíl B tj. žluté
obi a výše, mají tréninky důležité pondělí - středa od 17:00
do 18:30, protože výuka základů kihonu, kumite a kata je v
tomto období velmi důležitá.
Členové tohoto oddílu můžou
navštěvovat i úterní a čtvrteční tréninky od 18:00 do 20:00
h. kde můžou rozvíjet Saisho
Ki Do a kumite, pokud však
budou navštěvovat pouze tyto
tréninky, nemůžeme zaručit
dostatečný dynamický technický růst. Nábor a oddíl C tj.
bílé obi, mají tréninky úterý a
čtvrtek od 17.00 do 18:00 h. s
tím, že pokud se spolehnou
pouze na tyto tréninky bez
vlastní pohybové aktivity tj.
běhaní, domácí posilování a
procvičovaní vyučovaných
technik karate a kata, je třeba
si uvědomit, že postup cvičence jde velmi, velmi pomalu a tím
zvláště
mladší
karatekové ztrácejí
motivaci.
Zvláště připomenutí pro ty nejlepší: Tréninky na
hodinu a půl jsou
dobré pro doladění kata či kumite, ale pro optimální a přirozený
výkonnostní růst
je nutné se stále a
neustále vracet k
základům a ty
procvičovat. To je podstata tréninků u všech sportů,
pokud to myslíme vážně a
chceme být nejlepší. Přeji
tedy všem do další sezony
jen zdraví a ostatní je pouze ve vašich rukách.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 8
JIŽ 7 ROK SUPER AKCE SAISHO KI DO SE SHIHANEM D.HAZANEM
Kolik už bylo napsáno superlativů o seminářích s Shihanem
Dannym Hazanem, zakladatelem bojového umění Saisho Ki
Do a stejně jako ten první byl i
ten letošní stejně zajímavý a naplněný výjimečnou
atmosférou. Ale po pořádku. Hned při příjezdu
Shihana jsme se dozvěděli že mu byl udělen
9.DAN. Tato skutečnost
sice nemohla ovlivnit nic
z následujícího semináře,
ale hrdost z toho, že máme
učitele a blízkého přítele nositele červeného pásu přece
jenom byla a je veliká. Ubytování v krásném prostředí Nekoře bylo nejen bez chybičky,
ale i strava a vedení rekreačního zařízení na podtrženou
jedničku. Jako vždy první trénink hned na zem a do písku,
ale to už jsme si dávno zvykli,
tak že s plnou vervou si všich-
sebeobrany, zvláště vydařené
bylo cardio i když opravdu
málem na kolaps. A tak i když
se pěkně „máklo“ atmosféra
vynikající, nabitá energií a tím i
na večerní tmelení kolektivu
zbyla nálada a chuť. Noční
vojenská hra na únosy opět
Shihana příliš nenadchla, ale
všichni si to nějaký způsobem
užili a nakonec všechno dobře
dopadlo bez zranění a v pohodě. Jako každoročně určitým
vyvrcholením campu byly Shihanovi 44 narozeniny a současně též jako obyčejně slavil i
Vláďa bílek své 23. K tomu
hužel letos camp byl hodně
krátký a tak, než jsme se stačili
rozkoukat blížil se konec a tím
i zkoušky na STV Dan. Ty
proběhly jako vždy ve vynikající a zcela ojedinělé atmosféře,
která je pouze na campu s
Shihanem Dannym a po hodině a půl bylo vše hotovo. Nikomu se moc domů z campu
nechtělo a tak bylo moc dobré
rozhodnutí, že se ještě využilo
sobotní dopoledne k semináři,
se Shihanem, který jako obyčejně navštívili nejen účastníci
campu ale i někteří další zájemci o Saisho Ki Do. Škoda
jen že ti, co měli možnost
alespoň tento seminář navštívit, se nedostavili a zvláště z
našeho SK to bylo celkem
překvapivé i z toho důvodu, že
účast hradilo vedení SK. V
každém případě máme za
sebou opět jedno velké a mimořádné setkání opravdových
gratulace všem, kteří složili
úspěšně zkoušky. To že
nabídne tak vysoký
tech.stupeň jako má Sihan
Danny možnost složit u
něj zkoušky, je už samo o
sobě nejvyšší ocenění co si
člověk dělající bojové umění
může přát. Ten kdo již vlastní oprávněně mistrovský
STV, ví, nebo by měl vědět,
že další mistrovské stupně
nejsou prostředek vlastní
prezentace navenek, nebo
něco s čím se dá prezentovat něco jiného, než vlastní
výkonnostní vzestup a lásku
k bojovému umění. Je to
současně výzva do další
práce a je to další meta v
tom v čem jsme dobří…
Jako třeba dokončení školy,
maturita, bakalářská práce
apod. Těžko někdo odmítne
maturitu s tím, že se nikam
nechce hnát… Je velkou ctí
ni užívali nácvik kick boxu, ještě přibyly restíky jako Hanúderů a kopů do lap, nácviku čin a Klárčin svátek a tak oslasaisho combo one, porazů, vička skutečně vydařená. Bo-
bojovníků a nezbývá než doufat, že za rok se opět všichni
se Shihanem sejdeme. Velké
i pro náš SK, že máme již
třetího borce s titulem Sensei a dalším mistry karate.
ITÁLIE SAN BENEDETTO OPĚT RELAXACÍ A POHODOU U MOŘE
Skvělá parta, vynikající počasí, aktivita, plaváníčko do sytosti
pohodička - klídek… tak by se a na poledne podle pravidel
dalo zhodnotit již několikátý
rok deset dní v palmové riviéře San Benedetta v Itálii druhý
týden v červnu. Jak již bylo
řečeno, počasí jak na objednávku a tak ráno chůze 3km
plus běh 3km, tai-chi a pak již
na dobrou snídani… trošku
polenošit nebo počíst a pak na
pláž, krásné moře, míčová
úschova do stínu apartmánu,
oběd složený s ovoce a dalších
pochutin, lenošení,
pláž, pak lehce potrénovat karate - kihonek, katičku, trošičku
posilování a i na cardio fighting zbyl čas.
Večeře i přes místní
kvalitu polopenze
občas výprava za
výbornou pizzou a
pak na brusle a za výtečnou
zmrzlinou, příležitostně
tmelení kolektivu… Nedalo
se nic dělat, v takové super
společnosti a v tak pěkném
místě utekl více jak týden
nesmírně rychle a tak nezbývá než se těšit na příští
rok a věřit, že ještě více
zájemců rozšíří naše řady.
Neváhejte...